ClearAoba

Strašně se mi točí hlava. Poslední dobou se se mnou dějí divné věci. Nevím kdo jsem, kde jsem, jak jsem se dostal ...? Vypadám jinak než si pamatuju. Pokud vím, měl jsem modré delší vlasy, na které mě pořád někdo upozorňoval. Jenže teď jsou bílé ... Opravdu nechápu. A navíc, kdo je ten bělovlásek klečící nade mnou a hledící na mě svýma pronikavýma očima?

,,Master! Konečně jste se vzbudil!" Byl jsem šťastný. Prohlížel jsem si ho. ,,Jste v pořádku?" Zeptal jsem se po chvilce vzájemného pozorování. ,,Ano... jen mě třeští hlava a na nic si nepamatuji,"

"Ehm, promiň, ale kdo jsi ty? Počkat ... Kdo jsem vlastně já? Ale ještě důležitější je jiná otázka. Jsi přítel nebo nepřítel?" řekl jsem a pomalu se posadil. V hlavě jsem měl zmatek a s ním i tísíce pištivých tónů, které způsobovaly neúprosnou bolest.

,,Já jsem Clear, Master. Nevím jestli mohu vyslovit Vaše jméno, ale jmenujete se Aoba, Master. A jsem Váš přítel!" Odpověděl jsem mu jedním dechem na všechny otázky. Všimnul jsem si, že Master sebou škube a chytá se za hlavu. Okamžitě jsem vstal a došel pro ručník, který jsem namočil do studené vody. Vzal jsem ještě prášky. Klekl jsem si zpět a dal pánovi prášky. Vděčně, ale plaše je spolkl. Pak jsem do něj jemně strčil a on si lehnul. Přikryl jsem ho a na hlavu mu položil ručník. Dál jsem na něj zaujatě koukal.

"Proč mi nic nedává smysl?" řekl jsem, aniž bych očekával odpověď. Prášky začínaly zabírat a bolest hlavy ustupovala. Podíval jsem se bělovláskovi do očí. Zaujatě se na mě díval. "Můžeš mi říct co se stalo a proč si nic nepamatuji?" optal jsem se.

,,Sám nevím. Společně s Noizem a Koujaku jsme Vás takto našli. A jestli myslíte narážku na ty vlasy. Tak to opravdu nevím... hehe... vím, ale určitě, že si za chvilku na vše vzpomenete, Master," zazubil jsem se na něj. ,,Teď by ste si měl, ale odpočinout," dodal jsem ještě.

"Bože, ty jsi podivín." zakroutil jsem nechápavě hlavou a otočil se na bok. Pravděpodobně jsem spal, jelikož mě probral něčí hlas. Otevřel jsem oči a opět uviděl Cleara. Měl pravdu, vzpomněl jsem asi, ale poslední dny jsem měl jako v mlze.

,,Yura Yura, Yurameku...." zpíval jsem moji ukolébavku. Byl jsem k pánovi otočený zády. Čekal jsem až se vzbudí. Dál jsem si prozpěvoval a odebral se pánovi udělat snídani.

Posadil jsem se a rozhlédl kolem sebe. Byli jsme v mém bytě v Platinovém vězení. Tohle místo už fungovalo jako normální město. "To je tak dost, že ses probral, Aobo." ozvalo se za mnou. "Koujaku? Noizi?" otočil jsem se

Jakmile jsem pánovi dodělal snídani, odebral jsem se zpět do pokoje, kde pán odpočíval. Už tam seděl Koujaku-san a Noiz-san. Podal jsem pánovi snídani a zářivě se na pána usmál. ,,Ať Vám chutná, Master," řekl jsem vlídně a klekl si vedle Koujaku-san.

"Děkuji." usmál jsem se opětovaně na něj. Docela mě deptalo, že když jsem jedl tak na mě všichni tři čuměli. "Nemohli byste si najít jinou zábavu než mě pozorovat jak žeru?" neodpustil jsem si jízlivou poznámku. Otočil jsem se k nim zády a prohrábl si bílé vlasy.

,,Gomenasai, Master!" Řekl jsem přehnaně a zrůžověl ve tvářích. Rychle jsem si utekl pro masku a deštník. Nazul jsem si boty a vzal nohy na ramena. Pánovi se omluvím pak večer.

"Co to sakra bylo?" podíval jsem se nechápavě na Koujaka. "Ehm, no ... To je věc, kterou ti nemůžu říct." odvětil. "Ehm, proč?" pozvedl jsem obočí. "Protože jsem mu to slíbil. On ti vysvětlí sám." usmál se Koujaku. "Fajn, tak uvidíme." pokrčil jsem rameny. "Jinak Aobo?" ozvalo se. "Ano?" otočil jsem se zpátky na něj. "Pamatuješ si co se ti stalo, že vypadáš takhle?" zeptal se. "Já mám poslední dva měsíce vzpomínek v mlze. Nepamatuju si absolutně nic a pravděpodobně jsem spadnul do sava." zasmál jsem se a šel uklidit nádobí.

Až když červánky dosáhli na oblohu jsem zamířil k pánovu domu. Šel jsem pomalu, nevěděl jsem, jak bych to měl pánovi říct. Jak bych mu mohl říct, že ho miluji, když je na pánovi vidět, že
on mě nemá rád. Pořád jsem nad tím dumal. Došel.jsem až k pánovu domu a uslyšel od tamtud smích. Veselý smích. Nechtěl jsem jít do vnitř a tak jsem si sedl na střechu.

"Ach bože Koujaku, co se za tu dobu co jsme se neviděli nestalo." smál jsem se jeho vyprávění. "Příště se k nám musíš přidat, Aobo." usmál se jmenovaný. "Uvidím" odvětil jsem a zamyslel se na Clearem. "Není pryč už nějak moc dlouho?" optal jsem se starostlivě.

Stále jsem vyčkával. Myslel jsem si že Koujaku-san s Noizem-san odejdou, ale nejspíš tu zůstávají přez noc. Chtěl bych to pánovi říct o samotě.. Né před nimi. Najednou jsem uslyšel blížící se hlasy. Ti tři vešli do pánova pokoje.

"Hele, Aobo, my tě dneska už opustíme. Clear se o tebe postará." usmál se Koujaku a zamyšleně hleděl z okna. Dokonce se na něj i usmíval a přísahal bych, že na znamení mrknul. Aniž bych stačil něco říct, ti dva se vypařili. "Asi ještě nejsem úplně v pořádku." povzdychl jsem si a švihnul sebou do postele. "Rene?" podíval jsem se na štěněcí Almate (snad sem to napsala dobře xD ) "Ano, Aobo?" ozvalo se. "Co se stalo a co mi Clear tají?" optal jsem se. "To nemohu prozradit, ani jedno" odvětil Ren. "Agrrr! To je jedno." otočil jsem se čelem ke zdi.

,,Master? Jste vzhůru?" optal jsem se a zaťukal na okno. Master po chvíli přešel k oknu a otevřel. ,,Vysvětli mi konečně co se tu děje, Cleare!" vyštěkl po mě okamžitě. ,,Gomenasai," nemohu. Podíval jsem se na Rena. Nemůžu to říct, když je tu on.

"Fajn, klidně. Stejnak to tu všichni vědi a jen já jsem tu za vola." zavčel jsem. "Rene, bude ti vadit když..." Podíval jsem se na něj. "V pořadku, Aobo" ozval se Ren. Otevřel jsem dveře a on zmizel. Posadil jsem se na postel a podíval na Cleara. "Už mi to řekneš?" povzdychl jsem si.

Spadl jsem na zem a uklonil jsem se.Přitom jsem se praštil do hlavy, ale bylo mi to jedno. ,,Master, miluji Vás!" křikl jsem. Odmítal jsem zvednou thlavu, nechtěl jsem se pánovi podívat do očí. Ještě že mě chránila maska

Nevěděl jsem která bije. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že jsem ty slova už někdy slyšel. Chytil jsem ho za ruku a posadil vedle sebe. Clear měl stále předkloněnou hlavu. Opatrně jsem mu sundal masku a pozvedl mu hlavu. Hleděl jsem mu přímo do očí. "Cleare, zopakuj to a řekni mi to dp očí." řekl jsem klidným hlasem a přitom ho pohladil po tváři.

,,Stydím se," řekl jsem a zakryl si tváře, které před chvílí hladila pánova milá ruka. Bylo mi neskutečně trapně. ,,Cleare, nestyď se," řekl mi opět něžně. ,,Prosím, Master. Nebuďte tak milý. Klidně mi nadávejte, ale hlavně nebuďte tak něžný, když mě stejně odmítnete. Ale tak dobře..."vykouknul jsem škvírami mezi prsty. ,, - Master, miluji Vás, "  vydral jsem ze sebe nakonec.

Musel jsem se usmát. Jeho stydlivost akorát potvrzovala skutečnost těchto citů. "Vidíš že to jde" zašeptal jsem. Chytil jsem obě jeho ruce a propletl si s ním prsty. Sám nevím proč, ale v mžiku jsem ho k sobě přitáhl a políbil. Uvědomil jsem si svoje činny, ale už bylo pozdě. Rychle jsem se od něj odtáhl, špitl tiché 'promiň' a hlavu zabořil do polštáře.

Seděl jsem tam jako solný sloup. Master. Master. Master mě políbil! Master! Ne já jeho! On mě! Mě! Robota! Byl jsem dojatý. Podíval jsem se na pána, který schovával svůj obličej v polštáři a jen tak tam ležel. ,,Master! Jsem šťastný! Znamená to, že mě také milujete?" skočil jsem na něj a láskyplně ho objal.

"T-To už si domysli sám" vykoktal jsem ze sebe. Víc jsem si polštář k sobě přitiskl. Nechtěl jsen, aby viděl mé albínské rozpaky. Jen náznak červeně byl v savo-ksichtě neskutečně znatelný.

,,Gomenasai!" odskočil jsem od něj. Nevím jestli být smutný nebo šťastný. Měl jsem v hlavě zmatek. Byl Master v rozpacích nebo se zlobí? Nepoznám to.

"Nemusíš se omlouvat, to spíš já bych se měl omlouvat." zamumlal jsem a opatrně se zvedal. Podíval jsem se na něj a ještě víc zčervenal. "Vím co si myslíš. Nezlobím se." dodal jsem a uhnul pohledem

,,Master!" skočil jsem po něm. Opět. ,,Gomenasai! Miluji Vás!" Svalil jsem ho na postel a dál ho objímal. Odtáhl jsem se od něj a podíval se do jeho očí a celkově obličeje. Byl... bílý a krásný. ,,Master... tak moc Vás miluji," naklonil jsem se k němu a jemně se otřel o jeho rty. Bál jsem se jeho reakce.

"Přestaň mi už vykat a říkat 'master' ty idiote." zamumlal jsem. "Jsem Aoba." špitl jsem a bleskově spojil naše rty. Obmotal jsem ruce kolem krku a se zavřenýma očima ho dál líbal. Po chvíli jsem ho pustil a vrátil ruce zpět podél těla.

,,Aoba-san?" zeptal jsem se opatrně a on kývl. Hned se mi objevil úsměv na tváři. ,,Aoba-san!" usmál jsem se a opět zatoužil dotknout se jeho rtů. Jeho hebkých, růžových a jemných rtů, připomínající plátky růží. Natiskl jsem se na něj a jemně se o rty otřel jazykem. Jemně vzdychl, což mě vybídlo k tomu, abych pokračoval.

Jednu dlaň položil na moji tvář a jemně mě políbil. Cítil jsem jak mě jeho ruka jemně hladí po tváři a druhou mi protáhl pod tělem kolem pasu. Choval se ke mě jak kdybych byl z porcelánu. Jak kdybych se mě při nejmenší chybičce rozpadnout.

,,Aoba-san," zašeptal jsem a pomalu vnikl do jeho úst jazykem. Zajímavě to mlasklo. Zalíbilo se mi to a pokračoval jsem. Začínal jsem ho líbat dravěji a vášnivěji. Aoba mi polibky oplácel se stejnou intenzivitou. Vyhledal jsem ,kde končí látka jeho tmavě modrého trička a zajel pod ní rukou.

"Cleare ..." šeptal jsem mu jeho jméno do úst. Chytil jsem jeho druhou ruku a propletl si s ním prsty. On se tiše usmál a věnoval mi další hluboký polibek. Druhou rukou šmátral po mé hrudi.

,,Aoba-san. Jste... jste krásný," řekl jsem ze sebe a konečně odpojil naše rty. Polibky jsem přesunul na jeho hebký krk a přestal jsem až, když jsem došel k lemu. Odhrnul jsem tričko ještě více a postupně mu ho sundal. Začal jsem se věnovat péči bradavkám.

Křečovitě jsem tisknul víčka k sobě a zakryl si ústa. "Cleare ..." vzdychnul jsem. On se jen ušklíbl a pokračoval. 

¨Naposledy jsem olízl bradavky a pak pokračoval vlhkou cestičkou níž, k pánově mezinoží. Překvapilo mě, když  pán sám od sebe roztáhl nohy. ,,Cleare..." zavzdychal chtivě opět mé jméno. ,,Aoba-san," odpověděl jsem mu jeho jménem. Sundal jsem z pána kalhoty, co měl stále na sobě. Vyhrnul jsem mu boxerky a poté je též odhodil. Podíval jsem se na jeho mužství. Myslím že bylo tak 18 cm dlouhé. Zachvěl jsem se a v očích se mi objevili jiskry. Něžně jsem uchopil pánovo mužství a začal ho na všech místech mnout a hladit.
"Ach Cleare!" vzdychal jsem hlasitě. Nemohl jsem se nabažit toho pocitu, když se mě dotýkal někdo jiný. Bylo to jiné než si to dělat sám, tohle bylo stokrát lepší. Pomalu jsem se za sebe začínal stydět, jak jsem byl nadržený. Clear si přivlastnil moje rty a dál o mě intenzivně pečoval. Vzdychal jsem mu přímo do úst. Začal jsem ho svlékat jak nejrychleji to v téhle situaci šlo. Zápas s oblečením jsem vyhrál, akorát boxerky si nenechal sundat.
Nechal jsem pána vše sundat. Až na boxerky. Ty jsem odmítal sundat. Styděl jsem se. Bál jsem se, že se mu budu hnusit a nebudu se mu líbit. Ta představa odmítnutí mě děsila. Spolknul jsem všechny své obavy a přestal mnout jeho úd. Za vteřinku jsem ho měl v puse až po kořen a  dělal  velmi pomalé plynulé pohyby.Jazyk si pohrával s každým místečkem na jeho penisu. Ale nezůstal jsem jen u jazyku. Zoubky se také chtěli přidat. Doráželo mě i to jak Master sténal a vydával ze sebe slastné zvuky.
"J-Jsi úžasný ..." vzdychal jsem. "Cleare!" s výkřikem jeho jména jsem mu vyvrcholil do úst. On vše spolknul a zvednul se od mého klína. Zadíval se mi hluboko do očí. Já jsem jen paralyzovaně ležel a vydýchával úžasný orgazmus. "Chci ti taky dopřát slast..." přiklonil jsem se k němu a zašeptal do ouška. V mžiku jsem ho obejmul a vyměnil naše pozice. Natiskl jsem se na jeho rty a začal ho hltavě líbat. Pomalu jsem mu stahoval poslední kus látky na těle, když mě jeho ruka zarazila. Podíval jsem se na něj nechápavým výrazem. "Ty mě nechceš?" bylo první co mě napadlo říct.
,,Chci Vás moc, Master! Ale... bojím se... co když... co když se Vám nebudu líbit? Co když Vám budu připadat odporný? To nechci!" vyhrkl jsem na něj horečnou, ale upřímnou odpověď. Z rozpaků jsem zavřel oči. On mě jen pohladil po tváři. Pomalu jsem otevřel oči a spatřil, krásnou řadu bílých zubů. ,,Master?" udiveně jsem se na něj podíval. Pak mi to došlo. Master mi stáhl kalhoty a začal... zasténal jsem. ,,Master..Aoba-san!" sténal jsem.
Vzal jsem si ho do pusy téměř celého. Přeci jen měl jako seme a něco víc. Přivřel jsem oči a plně se soustředil na jeho erekci. Už chápu co se mu tak líbilo, když jsem neustále sténal jeho jméno. Clear zarýval prsty do postele a jeho hrudník se rychle pohyboval. Za chvíli mě chytil za vlasy a začal si udávat tempo sám. Neprotestoval jsem.

,,Aoba-san! Aoba-san!" sténal jsem nepřetržitě. Byl dokonalý. Master měl už určitě mnoho zkušeností. Byl jako had, jinak bych jeho mrštný jazyk nepojmenoval. Cítil jsem jak mi pleská o kůži na pyji. Byla to slast. Dokonalost. Cítil jsem svůj blížící se orgazmus. ,,Aoba-san! Už... už to nevydržím! Udělám se Vám-" ani jsem nedokončil větu. Moje horké sperma zaplnilo jeho prostorná ústa. Měl co dělat, aby to vše spolykal, ale nakonec to vzdal a sperma mi steklo po penisu. Skoro jsem to nevnímal, jak sem vydýchával právě prožitý orgazmus.

Sedl jsem si a otevřel pusu. Jeho sperma mi stékalo po jazyku až na prostěradlo postele. Rozcuchané bílé vlasy mi padaly do obličeje a já jen tupě čuměl na ležícího Cleara. Po chvíli mě něžně chytil za ruku a prudce strhl k sobě. Vykulenýma očima jsem se díval do těch jeho.

Aoba-san mým náhlým zvratem spolkl poslední zbytky sperma, co nespolkl předtím, nebo co neskončilo na prostěradle. ,,Master... chci Vás..." zašeptal jsem slastně bělovlasému pode mnou do ouška. Pak jsem jej rošťácky kousl. Rukou jsem zašmátral po jeho hrudi a pak vyhledal jeho otvor.

Pomalu do mě zasunul první prst. Bylo to nepříjemné, velmi nepříjemné. Navíc mě deptaly jako oči, které se na mě s pobaveným výrazem dívaly. On si to snad užíval. Jestli si užívá už tohle tak se při sexu rozplyne. A kdo vůbec rozhodl, že já budu ten dole? Hlavou se mi honilo tolik myšlenek, že jsem si ani neuvědomil, že už mám v sobě druhý prst.

,,V pořádku, Master?" zeptal jsem se starostilvě, protože jsem viděl jeho bolestivý výraz. Bylo mi ho líto. Přesto byl můj chtíč silnější. Nechtěl jsem mu ublížit, ale nevydržel jsem to. Strčil jsem do Mastera i třetí prst. Pak jsem je roztáhl a následně vyndal. ,,Mohu pokračovat?"

Jen jsem stydlivě přikývl. On si mě přetočil na břicho a zvednul mi zadek. Vzepřel jsem se rukama a tím se dostal na všechny čtyři. Cítil jsem jak se o mě několikrát otřel a už jen očekával, kdy ho do mě strčí.

Párkrát jsem se otřel o jeho malinký otvor a poté do něj začal pronikat. Když jsem v něm byl až po kořen. Hlasitě jsem zasténal. Master zas vyjekl. ,,Master!" starostlivě jsem se na něj podíval. ,,V pohodě. Jen chvilku počkej," vydral ze sebe s námahou. Přikývl jsem a chvilku počkal. Po nějaké době jsem se opět zeptal. ,,Mohu?"

"Ano ..." vzdychl jsem nadrženě. Chtěl bych v tu chvíli vidět jeho výraz.  Aniž by ze mě vystoupil mě přirazil k posteli a přetočil na záda. "Aoba-san, řekněte jak moc mě chcete." zajistřilo mu v očích. Ušklíbl jsem se. "Tak strašně moc tě chci! Já tě potřebuju!" zahekal jsem nadrženě a čekal na jeho reakci.

,,Hai!" vyhrkl jsem překvapeně a začal okamžitě hbitě přirážet. Slyšet naše hlasité steny v agonii, cítit naše spojená těla. Nepopsatelné. Přirážel jsem jako psychopat. Nemohl jsem se Mastera nabažit. Chtěl jsem sníst, každý jeho kousíček, který se mi pomaličku poddával. ,,Cleare... už...už BUDU!" zakřičel Aoba a vyvrcholil. Ještě asi pětkrát jsem přirazil a následoval ho. Cítil jsem jak se moje sperma vlilo do jeho maličké skryté komůrky, o které jsem se chtěl dozvědět naprosto vše. Ale... to si nechám na později. Vystoupil jsem z něj a olízl mu vchod.

"C-C-Co to děláš?!" vykřikl jsem. "J-Jestli se mě teď tam budeš dotýkat tak se zase udělam." vykokal jsem ze sebe a s přivřenýma očima ho pozoroval. Musel jsem jen tajně doufat, že je hodný seme, který po sobě vždy uklízí. Ano, chtěl jsem to.

,,Dobře, necháme si to na příště," řekl jsem a mrkl na něj. V zápětí jsem po něm skočil a povalil ho na postel. Zahrnul jsem ho v medvědím obětí. Pak jsem přes nás přehodil deku a zatáhl ho pod ní. On na mě udiveně civěl. Měl jsem nehoráznou chuť pána políbit. A taky že se tak stalo. V momentě, kdy se naše rty a jazyky střetli vypukl obrovský ohňostroj citů. Po chvilce jsem se odtáhl. ,,Oyasumi, My Sweet Honey,