RaitoSubaru

Procházel jsem se noční zahradou. Všichni moji bratři si dělali svý. Ayato pravděpodobně někde někoho okusoval, Reiji zase seděl u knížky, Shuu se válel se sluchátkama, Kanato šel pravděpodobně zase na hřbitov a Raito se zase někde flákal. "Opravdová banda povalečů a naprosto nepoužitelných idiotů!" ulevil jsem si nahlas. "Vážně mi z nich jedou hrábne!" křikl jsem a nakopl křoví.

"Are, are," řekl jsem a vydal jsem svůj typický výsměšný zvuk. "Koho pak to tu máme. Subaru. Co ti ty růže udělali?" Řekl jsem a jednu ulomenou si vzal a přičichl k ní. Vzhlédl jsem k nebi. Ten měsíc, je dneska krásný, že?" Zeptal jsem se.

"Běž prudit někoko jinýho!" zavrčel jsem a naštvaně odkráčel pryč. "Mě tady jednou vážně hrábne!" zařval jsem někam do dálky. Následně jsem si sedl na prdel a popadla mě depka. "Zase mi hrabe z hladu." plácl jsem se do čela. "Možná bych se měl vážně začít léčit!" začal jsem se sám sobě smát.

Šel jsem za ním. Nepozorovaně. Dostal jsem se mu za záda a když si sedl a něco zakřičel. Obejmul jsem ho ze zadu. "Si nějaký divoký... nemyslíš...Subaru," řekl jsem a laškovně jsem mu přejel prstem po hrudi. On sykl. Já vydal opět posmněšný zvuk. Pak jsem se kousnul do ruky a svou krev mu otrřel o jeho rty. "Máš hlad... že?" řekl jsem a ušklíbnul se.

"Neřekl jsem ti snad jasně, že na tebe nemám náladu, Raito?!" zavrčel jsem na něj. On se dál laškovně usmíval. "Nebo ti ten úsměv mám z ksichtu vymlátit?!" rozkřikl jsem se a zatnul pěsti. Setřel jsem si ze rtů jeho krev a rychle kapesník zahodil. Jednou ruku jsem si přikryl ústa a nos, aby mě přestala jeho krev lákat.

"Wow! Někdo se to zlobí," řekl jsem opět laškovně. "Pokud mi chceš, ten úsměv vymlátit z obličeje, tak prosím," opět jsem se usmál a vyplázl na něj jazyk. On sykl. "Ty hajzle!" křikl a vystartoval po mě. Já začal utíkat. Po chvilce jsem se zastavil. Úplně mě paralizoval ten měsíc. Prostě dokonalý. Za chvíli to do mě Subaru napral a skončili jsme na zemi

"Ty kreténe!" zařval jsem a chtěl mu jednu ubalit, ale moje ruka se zastavila těsně před jeho obličejem. "Pche! Nestojíš mi ani za ránu!" řekl jsem pohrdavě a vstal ze země. Oprášil jsem se a elegantně odráčel pryč. Když jsem si myslel, že jsem z jeho dohledu, hlad mi zase začal lézt na mozek. Tiskl jsem si obě ruce na pusu a snažil se uklidnit.

Pfff.. Jak směšné a smutné zároveň. Opět jsem si ho našel a tentokrát se svezl do jeho klína. Obejmul jsem ho a vyhrnul si jak mikinu, tak tričko. "Kousni si... potřebuješ to," dodal jsem už dominantním a neuprostním hlasem.

"Říkám ti to naposledy, ty sráči! Nepotřebuju tě, tak jdi do prdele!" zamumlal jsem skrz prsty. "Prosím, Raito, zmizni." dodal jsem a odvátil pohled.

"Ne! Dělej Debile!" začal jsem být naštvaný a víc se k němu natiskl. Najednou jsem si uvědomil, že má bulku mezi nohama." Ooo? Ty si ze mě dostal erekci,jo?" zasmál jsem se a vzal ho za hlavu. Přitáhl jsem ho ke své šíji.

"Ty víš moc dobře, že v tomhle stavu je mý tělo neovladatelný!" řekl jsem a snažil se odtáhnou od té dokonalé šíje. Naprosto netknutá bledá kůže ... Prober se Subaru! Cítil jsem jak se můj tep zrychlil. "Já- já nesmím!" vyhrkl jsem a opět se od něj odtáhl.

Jak rychle se on odtáhl, tak já ho zas přitáhl. "Dělej a neštvi," řekl jsem mrzutě, protože sem se musel zavrtět. Málem jsem slìtnul! Zatvářil jsem se ubliženě. V zápětí jsem ho chytnul za hlavu a přitáhl ho ke své šíji. Opět. Ale tentokrát měl pusu položenou na mé kůži. Zachvěl jsem se vzrušením. "Subaru... pij," řekl jsem celý pominutý vášní.

"Ještě budeš litovat, žes nezmiznul." ušklíbl jsem a se zakousl se do jeho dokonalé šíje. Do úst mi ihned začala proudit dokonalá rudá tekutina. Po chvíli jsem se od něj odtáhl a z úst mi vytekl zbytek jeho krve.

"A teď já!" Řekl jsem s nášpůlenými tvářemi. On se ušklíbl. Vzal jsem si jeho ruku a vyhrnul mu rukáv. Přičichl jsem k jeho kůži na místo, kde byla tepna. Pak jsem místo olízl. Zakousl jsem se a do úst se mi dostala šťavnatá tekutina. Nemohl jsem se odtrhnout. "Úžasný!" Vzdychl jsem.

"Vyděračskej šmejde!" vycenil jsem na něj zuby. On se jen laškovně ušklíbl. Já se volnou rukou praštil do čela. "Proč musím bydlet s takovým debilem." povzdychl jsem si. Raito se na mě ublíženě podívat. "No moc nečum! Jsi debil a ty to víš!" odsekl jsem.

"Možná, ale ty si větší," odsekl jsem. Všiml jsem si že má na rtu ještě trochu krve. "Hele Subaru tady m-" zasekl jsem se uprostřed věty. Subaru mi vážně rukou zajel pod tričko!

"Víš, že to do toho zápěstí pěkně bolelo, ty bezcitnej barbare?" ušklíbl jsem se na něj a dál jemně šmátral po jeho hrudi. "Ale víš kam to kurva bolí?" šeptl jsem a v očích mi zablesklo. "Tady!" křikl jsem a jedním pohybem po strhl k zemi. Vyhrnul jsem mu tričko a zakousl se pod jeho klíční kost.

Vykvíkl jsem. "Shimata!" To kurva bolelo. Smutně jsem se na něj podíval, ale moc mi to nepomohlo. Chjoo... trochu víc se ke mně přitiskl a tak jsem dostal ideální možnost. Rukou jsem mu vjel pod tričko a vyhledal jeho bradavky, které jsem rukou dráždil. Pak jsem olízl jeho hrdlo. Políbil ho na místě, kde jsem chtěl udělat ranku a nakonec se zakousl.

"Počkej, Raito!" křikl jsem a tiše vzdychnul. "Raději přestaneme než to dojde kam nemá!" dodal jsem. Raito ale nevypadal, že by ho to teď moc zajímalo. Konečně odtáhl svoji hlavu od mého krku a zahleděl se mi do očí. Na rtech se mu objevil další laškovný úšklebek.

"Pročpak? Neříkej, že ti to není příjemné," řekl jsem a přešel k druhé bradavce. Jelikož jsem byl dole, což se mi ale vůbec nelíbilo, tak jsem si s ním vyměnil místo. Svalil jsem ho na zem a sundal mu typické sako a tričko podtím. Naskytl se mi krásný výhled na jeho hruď.

Čuměl jsem na něj jak vyvoraná myš. Po chvíli  jsem se probral z šoku. "C-Co blbneš Raito?!" křikl jsem a na tvářích se mi objevila červeň. "Alespoň mi řekni tvoje záměry!" křikl jsem po chvíli a zadíval se mu do zelených očí. On si mezitím v ruce pohrával s klíčkem co mi visel na krku. "Tak mluv!" vycenil jsem zuby.

"Není to snad jasné?" Řekl jsem a vážně se na něj zadíval. "Ale dobře... chceš se se mnou vyspat? Jo jen upozorňuji, že to bylo jen ze zdvořilosti. Udělám to s tvým povolením i bez něj," řekl jsem a zadíval se do jeho červeno-růžových očí.

"Haha, tak ten byl dobrej!" zasmál jsem se. "V jednu chvíli jsem si fakt myslel, že to myslíš vážně. Ale jo. Fakt jsi mě dostal, tak už ze mě můžeš slézt." řekl jsem s trochu vážnější tváří. Raito se na mě ale díval pohrdavým pohledem. "Vypadám, že si z tebe střílím?" zeptal se. "No já nevím ..." zpanikařil jsem. "Uvidíme co budeš říkat až tvůj zadeček naplním spoustou spermatu. A upozorňuju, že jsem vážně nadrženej." zašeptal mi do ouška. Mě přeběhl mráz po zádech a smích mě velmi rychle opustil. "Tak to ani za nic!" křikl jsem a schodil ho ze sebe. Vykašlal jsem se na oblečení a začal rychle utíkat pryč.

Zvedl jsem se a upravil si klobouk. "Tss... zlobivý kocourky mám rád," ušklíbl jsem se a rozběhl se za ním. Ani ne po minutě jsem ho dohnal a skočil mu na záda. "Slez ze mě!" Okřikl mě. Já se nahnul k jeho oušku. "Vrrr... čičíí," zavrněl jsem mu do ouška a laškovně ho olízl po celé délce. On se zatřásl vzrušením a spolu se mnou spadl k zemi. Opět.

"Tobě snad úplně přeskočilo!" křikl jsem na něj. On se se mnou začal prát. V nevýhodné pozici dole jsem dost rychle prohrával. Po několika minutách usilovného boje jsem stejnak prohrát. Raito mi chytil obě ruce a přišpendlil mi je za hlavu. Jeho rty neopouštěl jeho typický laškovný úšklebek. "Až se z toho dostanu, tak tě tak zbiju!" vrčel jsem.

"Ještě kdyby," ušklíbl jsem se a ještě víc přitlačil na stisku. Pak jsem se k němu naklonil a políbil ho. Měl krásně hezké měkké rty. Vášeň ve mě doslova explodovala. Krásně to mlasklo. Pustil jsem jeho ruce a začal ho zuřivě líbat. Jednou rukou jsem ho objal kolem pasu a drahou mu jezdil po těle.

Chtěl jsem ho odtrčit, ale nějak mi to nešlo. Líbal vážně dobře. Začínal jsem s ním spolupracovat. Rukama jsem ho objal kolem krku a ukradl mu jeho klobouček. Položil jsem ho někam mimo nás a zajel mu do jeho hustých vlasů. Cítil jsem jak mé tělo zalévá horko.

Odtáhl jsem se od něj. "Chceš pokračovat tady nebo někde jinde?" Zeptal jsem se s úsměvem a prstem přejížděl po jeho dokonale hebkých rtech.

Hlavou mi probleskl naprosto dokonalý plán. "Řeknu, že někde jinde a potom mu zdrhnu!" pomyslel jsem si. "Raději někde jinde." usmál jsem se. "Třeba ve tvém pokoji." dodal jsem a olízl mu prsty. Raito se ušklíbl a pomalu ze mě vstával. "Teď a nebo nikdy!" křikl jsem a bleskově se dal na útěk.

"Dobře, ovečko... necháme si to na jindy," řekl jsem a vzal si klobouček. Mlsně jsem si olízl rty a pomalu odcházel. Po cestě jsem sebral i jeho oblečení.

Zastavil jsem se v hale a těžce oddechoval. Opřel jsem o studenou zeď a čuměl do blba. "Kde máš věci? Přepadlo tě snad stádo molů?" zasmál se Ayato. "Do toho ti nic není!" zavrčel jsem. "Ach bože!" plácl jsem se do čela a odešel do svého pokoje. Rozvalil jsem se na postel a usnul.

Dopřával jsem si koupel. Bože! To je tak... lidské. Za tohle jsem byl lidem vděčný. Vymysleli vanu! Mojí milovanou vanu. Ponořil jsem se pod vodu. Chvili jsem tak zůstal a pak se vynořil. Strašně jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že se do koupelny vplížil Shu. "Shu? Co tu děláš?" Zeptal jsem se ho. On se po mě na místo odpovědi začal sápat.

Probral jsem se až pozdě odpoledne, skoro večer. Protáhl jsem se a zamířil ke skříni, kde jsem se převlékl. Prohrábl jsem si bílé vlasy a podíval se na sebe do zrcadla. "Kdo by se chcel s někým takovým jako já vyspat!" zasmál jsem se sám nad sebou. Vyšel jsem z pokoje a mířil do koupelny. Překvapilo mě, že dveře byly otevřené a odtamtud zněl zvuk vody a rozhovoru. Natiskl jsem se na zeď a pečlivě poslouchal.

"Debile! Co to děláš? Si sfetlej z muziky!" Křičel jsem, když už byl se mnou ve vaně. Začal mě osahávat. "Ne! Shu! Nech mě být!" Zakřičel jsem na něj. Jenže on si mě nevšímal a dál mě osahával.

Opatně jsem nahlédl za roh a zkameněl. "Raito a Shu? Spolu ve vaně?" šrotovalo mi hlavou. Ihned jsem si vzpomněl na včerejšek. Měl jsem sto chutí tam vejít a pronést něco typu: "Ale, ale Raito. Jaképak to je být na druhé straně?" Ale místo toho jsem se dál skrýval se zatajeným dechem sledoval ty dva.

Schodil si mě pod sebe a potopil mě do vody. Hovado jedno vypatlaný. Prudce jsem otevřel oči, když jsem si uvědomil, že silně dráždí moje nádobíčko. Chtěl jsem vykřiknout, ale místo toho se z mé pusy vydraly jen bublinky.

Po celé koupelně byla spousta vody. Cítil jsem že tohle bude drsný. Sjel jsem po stěně a opatrně se posadil. Jenže teď jsem na ně neviděl. Opatně jsem se proplížil k výklenku ve stěně a skryl se v něm. Navíc mě kryla spousta ručníků, takže by mě při své nepozornosti neměli vidět. Opatrně jsem odrhnul jeden ručník a dál je sledoval.

Z vany už přímo teklo. Ten zmrd mi dál honil a začal mi i dělat škrábance na zádech a všude možně. Pak mě za vlasy vytáhl do sedu a tesáky se přibližoval k mé šíji. Odstrčil jsem ho. "Ne! Tam může jen Subaru!" Křik jsem na něj smyslů zbavený. "Joo tak Subaru," přitáhl si mě k sobě. Zas. "Ukážu ti, že jsem o dost lepší než ten šedovlasý děda!" Zavrčel na mě. Shu je barvoslepý? "Subaru má bílý vlasy, ty idiote!" Křikl jsem na něj.

Musel jsem v sobě potlačovat smích. Shu z té muziky přišel o zrak. A taky by mě zajímalo komu říká děda, když jsem tu nejmladší (-.-) Perverzák jeden starý! Až teď jsem si uvědomil co Raito řekl. "Proč bych směl jenom já?" vrtalo mi hlavou. 

"Debile! Hovado! Zmrde!" Řval jsem nadávky na jeho účet. Najednou mi přestal honit. Rychle jsem vylítl z koupelny a práskl za sebou dveřmi. Zapadl jsem do svýho pokoje a skácel se na postel.

Když Raito zmiznul, zůstal jsem tam jen já a Shu. "Vím o tobě celou dobu, tak vylez!" zavrčel na mě Shu. Dál jsem tiše seděl. "Říkám ti, abys vylez ty mrňavá kurvo!" rozčílil se Shu a násilím mě vytáhl z mého úkrytu. "Počkej Shuu! To není jak si myslíš, já vás nešmíroval!" křičel jsem a snažil se vymanit z jeho sevření. "Hmm, opravdu si myslíš, že jsem úplně blbej?" zavrčel na mě a za límec mě vyzdvihl nad zem. "No já nevím, kdo řekl že mám šedý vlasy." ušklíbl jsem se. "Tohle ti ještě spočítám, kurvičko!" ušklíbl se Shu a za límec mě vlekl do svého pokoje.

PO 2 HODINÁCH: Probudila mě až Bitch-chan s tím, že je večeře. Já jí to odkýval s tím že za chvíli přijdu. "Pospěš si prosím, všichni už na tebe čekají," řekla mi. To už sem jí ale ignoroval a převlékl se. Jo tak proto byla mrška červená. Viděla mě nahého. Ušklíbl jsem se pro sebe. Sešel jsem dolů a mířil si to do jídelny. "Wow!" Řekl jsem, když jsem uviděl humra na stole. Všichni jsme si sedli a mlčky jedli. "Subaru podej mi tu omáčku prosím," řekl jsem nezaujatě. On čuměl dál někam do blba. "Oi! Subaru!" Řekl jsem znova.

"Já toho zkurvený zmrda tak nenávidím!" šel jsem naštvaně z koupelny do svého pokoje. Na tvářích se mi mísily slzy vzteku a smutku. Ten zmrd mě znásilnil a prohlásil, že jestli se od Raita nebudu držet dál, příště to bude horší. "Vždyť já s ním ani nic nemám!" nakopl jsem dveře skříně. Převlékl jsem se a svalil se na postel. Na dveře mi zaklepal Ayato s tím, že je večeře. Rychle jsem si utřel slzy a vyšel z pokoje. Nevěnoval jsem mu jediný pohled a mířil za jídlem. Opatrně jsem si sedl co nejdál do Shua s Raitem. Ani jsem neměl hlad. Tupě jsem čuměl do talíře dokud mě z mého rozímání neprobral Raito s tím, že mu mám podat omáčku. Ignoroval jsem ho.

"Hej Subaru!" Zkusil jsem to znova, ale opět marně. Vzdal jsem to. "Bitch-chan? Podej mi jí!" Přikázal jsem jí. "H-Hai!" Odpověděla a podala mi ji. Já jsem si to nakydal na humra a jedl jsem. Po chvilce jsme měli vše dojezeno. Rozhodl jsem se že si odchytnu Subara a zeptám se ho. Silně jsem ho škubl za rameno. Už jsem se chystal něco říct, když se od někud vynořil Shu a vzal mě za kapuci. Zvedl mě do vzduchu a práskl se mnou o zeď. "Hej debile! O co ti de?" Křičel na něj Subaru, což mě úplně odrovnalo.

"Myslím, že jsme si to včera vyřídili snad jasně!" obrátil se ke mě Shuu. "Ale asi ne dost jasně!" zavrčel jsem na něj. "Haaa? Chceš snad další nášup kurvičko?" ušklíbl se a chytil mě pod krkem. "Ne nechci! Ale pak se nediv, že s tebou Raito nechce nic mít když se chováš takhle!" odsekl jsem. On mě přirazil ke zdi a nenávistně se na mě podíval. "Nestojíš mi za potíže." řekl nadřazeně a pustil mě. Promnul jsem si krk. "Nápodobně." sykl jsem a odešel. Zamknul jsem se v pokoji a sedl si do postele s knihou.

Zvedl jsem se a prokřupl si krk. Debil jeden. V tom jsem si uvědomil co Shuu řekl. Jaký druhý kolo? Dostal jsem vztek. Na Subara mi nikdo sahat nebude! Vydal jsem se za ním do pokoje.

Z mojí začtenosti mě probralo klepání na dveře. "Ano?" optal jsem se. "Subaru prosím pusť mě dovnitř. Potřebuju s tebou mluvit." ozval se Raitův hlas. "Nemám na tebe náladu." řekl jsem chladně. "Subaru prosím." řekl Raito. "Zmizni!" křikl jsem necitelně

Se slzami v očích jsem vyrazil dveře. Pak jsem je hodil zpátky. Celou dobu na mě zařazeně koukal. Začal jsem s ním lomcovat. "Je pravda, že tě to hovado znásilnilo?!" Křičel jsem na něj a přitom brečel jak dement.

Rozhodl jsem se hrát chladnou tvář. "Ne, ale dostal jsem zprda za to šmírování." řekl jsem chladně a otočil další list knížky. Raito se mnou dál třásl. "Můžeš toho nechat?!" sykl jsem povýšeně. Raito si sedl vedle mě na postel. "Alespoň přestaň brečet. Nemáš důvod." řekl jsem s pohledem v knize.

"Lžeš... hajzle," zašeptal jsem. Otřel jsem si slzy, ale na jejich místo se drali další. "Sakra! Proč brečím!" Zeptal jsem se sám sebe nahlas. Jenže to jsem si neuvědomil. Jsem blbeček.

"Věř mi nebo ne, to už je tvoje záležitost." řekl jsem aniž bych mu věnoval jediný pohled. "To by mě taky sakrka zajímalo proč řveš. A proč v mém pokoji!" zaklapl jsem knihu a položil ji na noční stolek.

"Já prostě nevim!" Řekl jsem a utřel si svoje poslední slzy. Pak jsem se natáhl vedle Subara na postel, až na to že jsem měl obličej zabořený v matraci. "Řekni mi pravdu Subaru... co ti Shuu udělal?" Zeptal jsem se ho znova a teď i naposledy.

Povzdychl jsem si. "Ikdyž ti to řeknu, co s tím uděláš? S největší pravděpodobností nic a když ano, tak to akorát zhoršíš a Shuu mě znova ošuká." řekl jsem a uvědomil si co jsem řekl. "Kurva! Já jsem ale debil!" plácl jsem se do čela.

"Cože udělal!" Čuměl jsem na něj s otevřenou pusou. "Ten hajzl! Ty si můj! Jdu ho zabít!" Křiknul jsem a už jsem se zvedal. On mě najednou strhl zpátky na postel.

"Přestaň tady dělat scény, ty histerko. Nikoho tu zabíjet nebudeš." řekl jsem a rozvalil se na posteli. "A navíc, já nejsem ani tvůj ani jeho. Já nejsem ničí." zabořil jsem hlavu do polštáře. "Nemusíš tu se mnou být, jen mu nic neříkej. Nerad bych to schytal." řekl jsem s nezájmem.

"Ale já tu s tebou chci být!" Řekl jsem a hupsl na něj ze zadu. Objal jsem ho a hrál si s jeho bílými kadeřemi na zátylku. Aniž by si to uvědomil, začal sám od sebe vrnět. To je kawaii! Pomyslel jsem si a dal mu pusinku na stejné zmiňované místo. Tedy zátylek.

"Běž pryč, Raito!" zamumlal jsem do polštáře. Cítil jsem jak mi jeho ruka vjela pod tričko a začala hladit po zádech. "Tebe to ještě nepřešlo?!" prudce jsem se otočil a schodil ho ze sebe. V tom jsem si na něco vzpomněl. "Jaké to bylo být  na druhé straně? Když se Shuu osahával?" ušklíbl jsem se. V tom si uvědomil důležitou věc. Raito nevěděl, že jsem byl v té koupelně taky. A kurva! Doufám, že to moc nepostřehnul.

"Ty si tam byl!" Zčervenal jsem naštvaností. "A proč si nic neudělal? Myslel jsem si, že jsem pro tebe důležitý..." zamumlal jsem a smutně se na něj podíval. Neuvědomil jsem si, že se mi vyhrnula košile. Teď měl Subaru dokonalý výhled na ránu, kterou mi udělal Shuu na šíji. Jenže ta šíje měla patřit Subarovi...

"A jsem měl asi tak dělat?! Jasně, že jsi pro mě důležitý, jsi můj bratr!" křikl jsem po něm. Upřeně jsem hleděl na jeho šíji. "Nechápu proč za mnou pořád lezeš! Nemám náladu se hádat, takže vypadni!" křikl jsem impulsivně. Uvědomil jsem si sílu svých slov a zakryl si ústa rukou. Raito se na mě podíval uslzenýma očima. Čekal jsem na jeho reakci.

"Fajn," řekl jsem se sklopenou hlavou a zvedl se. Ještě jsem si srovnal klobouk a vyrazil jsem pryč. Když jsem došel do pokoje sesunul jsem se k zemi opřený o dveře. Zařazeně a zmateně jsem čuměl na zeď.

"Já jsem, ale kretén!" zatnul jsem pěsti a vyběhl z pokoje. Měl bych se naučit držet jazyk za zuby, protože pak to dopadá takhle. Cestou do Raitova pokoje jsem zakopl a hodil dvojitou držku, protože jsem si dal jak do hlavy, tak i do kolene. "Doprdele au!" sykl jsem a podíval se na koleno. Nechápu jak se mi to podařilo, ale roztrhl jsem si kalhoty a pořádně si ho spálil o koberec. Vonělo jako pečené kuře (xD). Zvedl jsem se a došel ke dveřím Raitova pokoje. Zhluboka jsem se nadechl a zaklepal.

Na dveře mi zaklepalo pečené kuře. Počkat co? Zvednul jsem se a otevřel dveře. "Subaru?" Vytřeštil jsem na něj oči. "Co chce-" zarazil jsem se. To koleno! Měl ho spálené a ono tak dokonale vonělo! Zatáhl jsem ho do pokoje a nohou zavřel dveře. Shodil jsem ho na postel a klekl si. Roztáhl jsem jeho nohy a naklonil se k spálenině. "Tak krásně voní," vzdychl jsem a lehce ji olízl. Pak jsem se otočil na Subara. "A co si vlastně chtěl?" Zeptal jsem se ho.

"Přišel jsem se ti omluvit, přehnal jsem to." zašeptal jsem a snažil se aby neviděl jak se červenám. Opravdu se mi moc dobře neomlouvalo, když byl v takové pozici jaké byl. Snažil jsem se ho nevnímat a posadil se. "O-Omlouvám se, přehnal jsem to. Vyhrlk jsem to impulsivně, nemyslel jsem to tak." vykoktal jsem ze sebe a podíval se mu do očí.

"No to už je jedno," řekl jsem a ušklíbl se. Znovu jsem začal olizovat jeho ranku. Ale mnohem intenzivněji. "Moto..." zašeptal jsem. Sundal jsem z něj kalhoty. "Ne! Ty debile." Vykřikl Subaru a bránil se rukama. Pff... marná snaha kámo. Začal jsem ho líbat na vnitřní straně pravého stehna.

Musel jsem si skouskout ret. Nechtěl jsem si to přiznat, ale líbilo se mi to. "Opřel jsem se lokty o postel, abych na něj viděl. "Zeptám se tě narovinu." řekl jsem a přiklonil se k němu. Hrábl jsem mu do vlasů a tím shodil jeho kloubouček. "Chceš sex?" zašeptal jsem mu svůdně do ouška.

Ne ty vole, chci ti tady zašívat kalhoty. Řekl jsem si v duchu. "Jo," odpověděl jsem mu nahlas a ušklíbl se na něj. "Pojď sem," přitáhl jsem si ho se smíchem k sobě a začal ho líbat.

Objal jsem ho okolo krku a snažil se ho líbat ve stejné vášni jako on mě. Jednou rukou jsem mu zajel do vlasů a druhou odvazoval kravatu. Poté jsem ji odhodil neznámo kam a sundal mu sako. K jeho hrudi už mi bránily jen knoflíčky na bílé košili.

Sundal jsem mu sako a tričko. Znova. Začal jsem mu hladit svalnatou hruď, ale přitom jsem ho nepřestával intenzivně líbat. Až když nám oboum došel nepotřebný kyslík a hlavně jsme usoudili, že by to mohlo stačit, přestali jsme.

Konečně jsem mu sundal košili a všiml si jeho vypracované hrudi. Musel jsem si skousnout ret. Chytil jsem lem kalhot a s letmým polibkem mu je sundal. V boxerkách se mu už rýsovala celá jeho délka. Ušklíbl jsem se a několikrát jsem ho přes ni pohladit, ale on mi obě ruce chytil a přišpendlil za hlavou. Mě stále neopouštěl laškovný úšklebek.

Začal jsem ho co nejpečlivěji líbat na krku. Pak jsem jej olizoval. Přešel jsem k okusování. On trochu výhružně zavrčel, ale po chvilce zavrněl. Pak jsem pokračoval dolů k bradavkám.

Raito mě konečně pustil. Prohrábl jsem si vlasy a upřeně ho sledoval. Při jeho péči jsem nechtěně, ale velmi vyzívavě vzdychnul. Raito se na mě pobaveně podíval a opět se ušklíbl. Chtěl jsem ho opět provokovat, tím že ho budu dráždit na rozkroku, ale dostal jsem přes ruku jako nějáké zlobivé děcko.

"Ujasníme si jedno pravidlo: Já můžu, ale ty nesmíš!" Řekl jsem a přitom jsem ho hladil po hrudi. Až pak jsem si začal hrát s lemem jeho boxerek. Subaru měl celou dobu na tváři červenou barvu. Byl k nakousnutí. Ještě když voněl jako pečené kuře. Pomalu jsem svou zručnou ručkou vklouzl pod jeho černé spodní prádlo.

"A proč?" zeptal jsem ho nechápavě. Hned na to jsem si prudce dal ruku přes pusu. Snažil jsem se nevnímat jeho ruku. "Hodláš mi *ach* odpovědět?" vymumlal jsem ze sebe, když Raito neodpovídal. "Na co?" podíval se na mě. "Proč já nemůžu a ty jo!" křikl jsem.

"Protože já jsem v tomto případě dominantní, koťátko. Nebo se snad mýlím brouku?" Zeptal jsem se ho s vyzívavým úsměvem na rtech. Začal jsem ho hladit po jeho nářadí. Musím uznat, že na to že je Uke ho nemá zrovna malého.

"Jak si můžeš bejt tak jistej, že mi ho tam strčíš?" ušklíbl jsem se. Přitáhl jsem si Raita k sobě a věnoval mu hluboký polibek. Pohladil jsem ho po tváři a podíval mu do očí. "Jsi si jistý, že to budeš ty kdo koho ošuká?" provokoval jsem. 

"Víš... i když provokuješ, znamená to jen že si zlobivý Uke a já si tě budu muset vychovat." Vyplázl na mě jazyk. Já toho využil a kousl ho do něj. Samozřejmě jsem nepřestával pečovat o jeho tvrdý klín.

Chtěl jsem říct nějákou debilní poznámku, ale nemohl jsem. Raitova ruka v mém klíně mi to nedovolovala. Stáhnul jsem obě k té jeho a snažil se ji odstrčit. Tvářil jsem se přitom jako ublížené kotě. "Mě nikdo vychovávat nebude!" sykl jsem a opět otevřel oči. "To se ti stejnak nepovede!" dodal jsem a opět na něj vyplázl jazyk. On mě více stisknul v rozkroku a já opět snažil jeho ruku dostat pryč.

"Ale povede," ušklíbl jsem se šibalsky a chytil mu obě ruce. Dal jsem mu je nad hlavu. Jednou rukou jsem držel obě, takže tou druhou jsem mohl dělat mojí "práci". Strhl jsem z něj boxerky a opět chytil jeho nářadí. Začal jsem dělat rychlé pravidelné pohyby, z čehož se mohl Subaru zbláznit.

"Ne!" vyjekl jsem. Snažil jsem mu vymanit, ale měl kurva sílu. Od kdy jsem taková bábovka?! Mohl jsem akorát slastně vzdychat. Na nic víc jsem se nezmohl. Přivíral jsem slastně oči a stále se snažil dostat z jeho sevření. "Tohle je sexuální mučení!" sykl jsem.

"A jak si to jako představuješ?Že tě jednou pohladím a půjdeme spát?" zasmál jsem se, když jsem viděl jeho uražený výraz. Přitáhl jsem si ho k polibku. Pak jsem se odtáhl. "Dobře, když si to ty, dám ti na výběr. Chceš sex nebo smrt?" zeptal jsem se ho a hlavu si opřel o ruce. "Radši umřu!" křikl po mě Subaru. Já se ušklíbl. "Hmm... Jak chceš puso. Ošukám tě k smrti!" řekl jsem a otočil si ho. Vnikl jsem do něj rovnou dvěma prsty a různě se jimi v jeho nitru pohyboval a roztahoval je.

"Ra-i-to!" vydral jsem ze sebe a prohnul se v zádech. Zarýval jsem nehty do prostěradla a tiše vzdychal. Nechtěl jsem, ale moje ústa nechtěla mlčet. Mohl jsem se zbláznit, když přidal třetí. Měl dlouhé štíhlé a hlavně zručné prsty. Začínal jsem litovat, že jsem nezůstal v tom svém zajebaném pokoji a lezl sem!

Vytáhl jsem z něj prsty a olízl je. Nahnul jsem se k udýchanému Subáčkovi. "Mám pokračovat?" Zašvitořil jsem mu do ouška. Z jeho strany jsem uslyšel jen slabé syknutí. Pfff... to už je teď vyřízenej?

"Jaký to bude mít význam, když řeknu ne? Pravděpodobně žádnej, tak si dělej co chceš." zasyčel jsem po něm. Na jeho tváři se objevil úšklebek. "Jen tak pro zajímavost. Přestal bys, kdybych řekl ne?" zadíval jsem se na něj.

"Jo. Přestal bych. Ale z tvého vzdychaní soudím, že se ti to zatím líbilo. " řekl jsem a propletl si s ním prsty na rukou.

"Cože?! Já-Já nevzdychám!" ohnal jsem se. Raito se nenápadně uculil. "Já-Já nevzdychám!" vykoktal jsem ze sebe znovu.

"Néé, " řekl jsem ironicky a líbnul ho na zátylek. Hned mu naskočila husí kůže. Wow! Tak SWEET! (x3) Stále jsem s ním měl propletené ruce. "Mohu si... kousnout?" Zeptal jsem se ho, i když jsem to spíš nebral jako otázku.

"Posluž si." odsekl jsem a vybídl mu holou šíji. Raito se hned s úsměvem zakousl. Tiše jsem sykl, ale nebránil se. Využil jsem jeho nepozornosti a svalil ho na sebe. Zatím co byl zaneprázdněný mojí krví, pomalu jsem mu stahoval boxerky a tím i poslední kus oblečení co měl na sobě.

Jeho krev byla tak... awww! Prostě dokonalá! Nejde to popsat slovy. Dál jsem sál jeho krev. Najednou jsem si uvědomil že mi chybí boxerky. "Ty seš mi ale zlobidlo," zavrněl jsem mu do ouška. "Nemusíš říkat dvakrát," odsekl mi. Já se pobaveně zasmál, ale najednou jsem stuhnul. "S-Subaru?! Ne počkej!"

Povalil jsem ho na postel a vyměnil naše pozice. Teď jsem byl nahoře já. Ušklíbl jsem se a letmo ho políbil. Pomalu jsem se jazykem přesouval přes jeho hruď a níž. Raito se na mě vyděšeně díval. Mokrou cestičkou jsem došel až k jeho nadrženému "kamarádovi." Ušklíbl jsem se a olízl ho po celé jeho délce a že byla! Vsunul jsem si něco přes polovinu jeho délky do pusy, ale víc jsem fakt nedal.

Zasténal jsem. "Bože Subaru! Ach! Ach! " Užíval jsem si to. Subaru byl docela dost zkušený. Teda... aspoň jsem si to myslel. Za chvíli jsem se mu udělal do pusy.

Musel jsem se hodně snažit, abych to spolknul. Pořád se mi vracelo, ale na potřetí se mi to povedlo. "Tak co Raito, jaké to je být na druhé straně?" ušklíbl jsem se a lehl si na něj.

Pohladil jsem ho po zádech. "J-jo ty hajzlýku. Jenže to co si teď měl v puse, teď budeš mít mezi nohama." Řekl jsem a perverzácky se zasmál. Rukou, kterou jsem ho objímal jsem ho hodil pod sebe. Nejdříve jsem ho celého zulíbal a pak se opřel lokty vedle jeho hlavy. Zadíval jsem se do jeho krásných očích a s úsměvem ho pozoroval v celé jeho kráse. A když říkám celé myslím celé!

"Tak už to udělej." řekl jsem stydlivě a odvrátil pohled do strany. Strašně mi vadilo, když nic nedělal a jenom na mě čuměl. Připadal jsem si pak takový nesvůj. Jako by se mu něco nelíbilo nebo možná něco hledal. Každopádně mě to přivádělo do rozpaků.

"Ok," odpověděl jsem jen. Nadzvedl jsem se na rukách a vnikl do něj. Oba jsme hlasitě zasténali. "Rai-to *ach*," vzdychal moje jméno Subaru, což mě dost rozpalovalo. Obejmul mě kolem krku a já začal pozvolna přirážet. Oba jsme sténali o sto šest. Začal jsem přirážet víc.

"Raito *ach* počkej! *ach* Kurva!" snažil jsem se ze sebe vydrat smysluplnou větu, ale moc mi to nešlo. "Jestli mě budeš *ach* šukat tak silně *ach* udělam se!" vydral jsem ze sebe a zaryl mu nehty do zad. Netrvalo dlouho a při desátém přírazu jsem potřísnil jeho břicho. "Čekal jsem od tebe víc." ušklíb se Raito a dál pokračoval. Cítil jsem další nával slasti.

Už jsem měl poškrábaný celý záda. No... není divu, když jsem poád přirážel a mě to pořád nestačilo. Už se udělal třikrát a já ani jednou! Ale dobrá zpráva byla, že už jsem cítil vyvrcholení i u sebe. Přirážel jsem jako divý. "Subaru!" Zasténal jsem jeho jméno a oba jsme se udělali. Já poprvé a Suba po čtvrté.

Cítil jsem jak se ve mě rozlévá jeho sperma. Opravdu divný pocit. Raito si lehl vedle mě a zezadu mě objal. "Můžeš mi kurva vysvětlit jak jsi mě mohl šukat tak dlouho a neudělat se?!" zasyčel jsem na něj a stáhnul svaly na zadku. "A ještě toho z tebe vyteklo nějak moc. Ty nejsi normální!" dodal jsem.

"Hehehe..." řekl jsem jen a dál ho objímal. Pak jsem mu vyčistil prdelku od mého "dárečku."

"Přestaň se culit jako debil a raději mi řekni, kdy naposledy jsi měl sex?" sykl jsem po něm, když mě čistil. Raito si vedle mě lehl a přitáhl si mě k sobě. "Přestaň se chovat jako kdybychom byli milenci a odpovídej mi!" zavrčel jsme po něm.

"Ok mno... řekněme že už to nějaká doba je. Hehe..." odpověděl jsem. "Tebe se ptát nebudu. Přede mnou to byl ten kazimrd Shuu. " řekl jsem rozšířeně. "Ale řekni mi pravdu... bylo to se mnou lepší nebo horší než se Shuuem?"

"Vážně se ještě hodláš ptát? Jestli se mi víc líbilo, když mě Shuu svázal protože jsem se bránil a pak mě znásilnil? Raito používej mozek než se na něco zeptáš!" odvětil jsem mu. "Teď se zeptám já. Proč jsi si ze všech možných exotů v tomhle domě vybral zrovna mě?" pozvedl jsem jedno obočí.

"Stačí ti když ti řeknu že si tady nejnormalnější?" Zeptal jsem se s nervózním úsměvem. "Ne," odpověděl. Přitáhl jsem si k sobě polštář a plácl si ho přes obličej s tím že mu to řeknu. "Prostě jsem se do tebe zamiloval," řekl jsem neslyšně.

"C-C-Cože?!" křikl jsem vyděšeně. Uvědomil jsem si jak to asi muselo znít a tak jsem se rozhodl to napravit. Sebral jsem mu polštář a lehl si na hrudí na tu jeho. Nohy jsem obročmo roztažené a rukama jsem se zapřel vedle jeho hlavy, takže jsem se ho dotýkal jen na břiše svým podbříškem. "Řekni to znova a tentokrát se mi dívej do očí." uvěznil jsem ho svým pohledem.

"Nic jsem neříkal. Zapomeň na to," řekl jsem s upřeným výrazem do jeho očí. On se zamračil a já odvrátil pohled. Omg! Od kdy se chovám jak Uke?!

"Ne Raito! Ty mi to řekneš!" pronesl jsem hrdě. Povolil jsem ruce a lehl si na něj. Hlavu jsem si složil vedle té jeho. "Dám ti nabídku. Zopakuj mi to do očí a já udělám cokoliv si budeš přát." zašeptal jsem mu svůdně do ouška, které jsem následně skousnul. "Nuže?" zvedl jsem hlavu a podíval se mu do očí.

Bože Raito! Seber se! Chovej se jako správný Seme! Nafoukl jsem tváře a vybalil to na něj. "Miluju Tě!" Zopakoval jsem to a jednou rukou si přitáhl svůj klobouček, aby jsem zakryl rozpaky, ale musím říct že vidina, že je v mé moci mě velice uspokojovala.

Zůstal jsem čumět. Po chvíli jsem se zachoval jako holka a s rozpaky odvrátil pohled. Raito na mě opatrně nahlédl přes klobouček. "D-Dobře, t-takže c-co chceš?" vykoktal jsem ze sebe a posadil se na něj. 

Teď pro změnu jsem na něj vylítl já. Převalil jsem ho na záda a lehl si na něj. "Miluješ ty mě?"

"N-No j-já ..." vykoktával jsem ze sebe. S jeho pohledem jsem byl ještě nervóznější. Schoval jsem si obličej do dlaní a něco nesrozumitelně mumlal.

"No?" Zeptal jsem se znova. "Jen povídej," řekl jsem a pošimral ho na bradě. Tak sladký a tak bezbranný.

"Já .. Já ... Já ..." snažil jsem se ze sebe dostat odpověď. "Ty co?" dorážel Raito. Ten jeho nátlak mě zabíjel. "Miluju tě!" křikl jsem. Myslel jsem se, že se hanbou propadnu. Já jsem to fakt řekl! Dusím to v sobě takovou dobu a já mu řekl! No to mě poser ...

"Dělal jsem si prdel!" Vyplázl jsem na něj jazyk a zvedl se. On se na mě koukal jako ublížené kotě. Já na něj mrkl a začal se smát. "Pojď jsem ty pitomče!" Skočil jsem na něj a svalil ho na postel. Natiskl jsem rty na jeho klíční kost a udělal cucflek. "Pro jistotu si tě označkuju, kdyby tě ta banánová hlava chtěla zase vopíchat," řekl jsem a spolu jsme se zasmáli. Pořád se smál a tak jsem mi dal polibek. Slova už byla zbytečná.