ShinToma
Název: Neodcházej
Paring: Shin x Toma
Spolupráce s: SweetLevi
Žánr: yaoi, násilí
"Shine! Zaskoč za Tomu, nevím kde se zas fláká!" ozval se hlas z kuchyně. "Jasný šéfe!" řekl jsem nadšeně ačkoliv jsem nebyl. "Kde se ten debil zas fláká?!" nakopl jsem naštvaně stůl. "Zase se vztekáš, Shine?" řekla výsměšně Sawa. "Zklapni! Víš moc dobře, jak mě s tímhle sere tak nedorážej!" zasyčel jsem. "Ouuu! Brzdi vlku! Nebo nás tu všechny sežereš!" zasmála se Sawa. "Říkal jsem vám, ať jdete s touhle debilní přezdívkou doprdele!" vztekal jsem se. "Jasný, vlku!" zasmála se Sawa a odešla do kuchyně.
Probudil jsem se do krásného slunečního odpoledne. Otevřel jsem okno a nadechl se. V tom sem si něco uvědomil a všechna radost byla pryč. "Ksakru! Už dobrý tři hodiny jsem měl být v práci. Do prčic!" vztekal jsem se a naházel na sebe nějaké oblečení. Za chvíli už jsem rychlostí kulovýho blesku zdrhal do práce. Takový mety jsem snad nikdy neběžel a ani nevydržel. Za chvíli jsem byl u kavárny a vchodem pro zaměstnance jsem vlítnul dovnitř a napálil jsem to rovnou do Shina,nesoucí ven odpadky.
"Ty kreténe!" zakřičel jsem a mnul si hlavu od pádu na chodník. "Nejdřív se ani neukážeš a teď do mě vrazíš?!" vrčel jsem. Vstal jsem ze země zlostně pozoroval Tomu jak se sbíral ze země. "Sawo! Pomoc! Vlk se probudil!" křičel Toma s komickým hlasem. "Tak ty máš ještě náladu na srandičky?!" sykl jsem. "Shine, dej si voraz! Seš fakt jak pes!" přišla ke mě Sawa a odstrkovala mě, abych odešel.
Vzal jsem svojí směnu a celý den roznášel dortíky, nápoje a různé další pochutiny. Konečně bylo po šichtě a já se svezl na jednu z pohovek. Přitom sem koukal na Heroine, která právě utírala stoly. "Hej ty!" přerušil mě Waka a podal mi koště. "Zameť tady a potom odnes odpadky. Pak už tě tu nechci vidět," řekl a já se ujmul koštěte. Zametl jsem a všechno to dal do koše pak jsem vzal odpadky a hodil je k popelnicím. V šatně jsem se převlékl a konečně jsem vyrazil domů. Vzal jsem to parkem.
"Já za to nemůžu, že jsem trošku ráznější!" nadával jsem nahlas a při tom se procházel městem. Kopal jsem do kamínků a čuměl do země. Došel jsem až do parku kde jsem si konečně sednul na lavičku. Ani jsem to neuvědomil, ale prochodil jsem celý den. Krásně jsem si provětral hlavu a uklidnil se.
Do parku jsem zamířil hlavně kvůli automatu, kde byla melounová limonáda. Tu miluju a stejně tak Shin, takže mě nepřekvapilo že jsem ho tam potkal jak sedí na lavičce. Koupil jsem si snad tři a jednu mu podal. "Zdar Shine. Tak jak ses měl," řekl jsem a otevřel jednu z mých limonád.
"Nazdar ... No docela dobře jsem si provětral hlavu ... Ehm, dík." zamumlal jsem s hlavou sklopenou do země a vzal si jednu limonádu. "Jo a taky promiň za to ráno ..." zamumlal jsem a odvrátil pohled do strany, protože jsem se cítil trapně.
"V pohodě. Já se taky omlouvám. Poslední dobou se mi zdají úchylný sny a tak moc dobře nespím. Proto sem taky zaspal. Tak promiň, že si za mě musel zaskočit," řekl jsem a sedl si vedle něj. Podíval jsem se na oblohu na hvězdy.
"Úchylný sny?" zpozorněl jsem a zvedl hlavu. Ušklíbl jsem se a řekl: "Rád si tě vyslechnu." Musel jsem se smát.
Nemohl jsem mu prozradit, že se mi zdá o něm a o mně jak to spolu děláme to ne. Trochu jsem zrudl. "Ne díky. To je dost intimní věc, nemyslíš? Copak ty taky tady všem vykládáš jak si to dělal poprví,hmm?" rýpl jsem si taky.
"Já to nevykládám každýmu, ale tobě to klidně řeknu. Znám tě už dost dlouho, tak proč ne. Nemám problém s tím ti prozradit to, že jsem starší než ty a ještě jsem s nikým nespal." usmál jsem se. "Nemám problém se o těhle věcech s kýmkoli bavit." dodal jsem.
"Úchyláku" pomyslel jsem si v duchu. "Já ale nemám rád, když mě někdo zpovídá." trapně jsem se bránil. A upíjel z plechovky.
"Fajn fajn ... už budu držet hubu." sykl jsem a protočil očima, když jsem si myslel že se nedívá. Odvrátil jsem pohled do strany a hypnotizoval strom. "Vím, že si o mě myslíš, že jsem úchylný. Jenže ono není nic špatného na tom být otevřený. Narozdíl od vás nemám nic skrývat a narozdíl od tebe neznám stud." dodal jsem a dál čuměl mimo.
"Tak jak to že když se mnou mluvíš čumíš úplně jinam a né mě do očí," uhodil jsem hřebíček na hlavičku. A vítězně se ušklíbl. "Pfff... Pozér." Dodal jsem skoro neslyšně.
Zarazil jsem se. "No jo? Proč čumim jinak?" zeptal jsem se sám sebe. Otočil jsem na Tomu, který se vítězně šklebil. "Já nejsem pozér!" sykl jsem na něj. "V životě jsi mě neviděl se červenat při tomhle tématu. Ale já tebe za tu chvíli už po několikátý." rýpnul jsem si do něj.
"Narozdíl od Tebe, já se tomu nebráním, víš aspoň je vidět že mám city a nejsem citově plochý člověk jako někdo tady. Ty si snad v životě nikoho nemiloval," řekl jsem trochu naštvaně.
"Já jsem necitelný, protože svoje city nerad ukazuju. Proto nemám problém se o čemkoli bavit a vždy nasadit poker face. Možná miloval, možná ne." zavčel jsem.
"Ubohý výmluvy chlape," řekl jsem a vstal. "No tak nic. Měj se," řekl jsem a dal se na odchod temnou nocí. Byl jsem docela grogy a potřeboval jsem se vyspat... teda pokud mi v tom nezabrání úchylný sny.
Byl jsem něj naštvaný, byl jsem naštvaný na sebe. "Jak do mě může tak snadno vidět?!" opakoval jsem si. Moje brnění bylo zničeno. "Myslel jsem si, že je neprolomitelné, ale pak jsi přišel ty a četl ve mě jak v knize." řekl jsem si a odešel domů.
Druhý den ráno jsem vstal brzy. I když jsem měl zase ty úchylný sny o Shinovi. Pro jistotu jsem si nastavil asi tři budíky. Osprchoval jsem se, oblíkl a vyrazil do kavárny. Za chvíli už jsem tam opět obratně rozdával pití a laskominky.
Ležel jsem v posteli a čuměl do stropu. "Už mám být tři hodiny v práci." zasmál jsem se. "Dneska na to seru! Toma se taky dělá věčně volno!" řekl jsem si a zachumlal se zpátky do peřin. Najednou mi zazvonil mobil. Podíval jsem se kdo volá. "Ikki?!" divil jsem se. "Halo?" řekl jsem do mobilu. "Čau Shine, vím že sis dneska udělal volno. Co něco společně podniknout?" zeptal se Ikki. "Hmm ... klidně." odpověděl jsem. "Ok, tak do hodiny jsem u tebe." ukončil hovor Ikki.
Až o polední pauze mi došlo že Shin dnes nepřišel do práce. To mu není podobný. "Hej Sawo. Vem to za mě jdu zjistit co se stalo se Shinem," řekl jsem a vyšel jsem z kavárny. Ani jsem se nenamáhal převléct. Razil jsem k Shinovu bytu. Po chvili jsem dorazil a zaklepal.
Došel jsem ke dveřím a otevřel. Očekával jsem Ikkiho. "Jsi tu docela brzo Ik ----" zarazil jsem se. Nestál tam Ikki, ale Toma. "Potřebuješ něco?" zeptal jsem se chladně.
"Měl jsem za Tebou dojít jestli si v pořádku. Není u tebe zvykem že by si zanedbával práci," zalhal jsem a zatvářil se rozpačitě.
"Prostě jsem si dneska udělal volno, ty to děláš skoro pořád." řekl jsem chladně. "Nedělejte si o mě starosti." dodal jsem a chystal se zavřít dveře.
"Hej! Nevykrucuj se Shine!" Řekl jsem a stoupl si proti němu, jenže jak zavíral dveře bouchl mě s nima přímo do nosu a já začal krvácet. "Ty idiote," nadával jsem sám sobě.
Sedl jsem si za dveře a čekal dokud neuslyším kroky odchodu. "Proč se o mě tak zajímáš, Tomo?" pomyslel jsem si. Za chvíli jsem uslyšel kroky a po chvíli opět otevřel dveře. Toma odešel. Uviděl jsem parkovat černý mercedes před mým domem. Vystoupil z něj atraktivní modrovlásek. "Hey, Shine, budeš tam stát ještě dlouho?" řekl na mě s úsměvem Ikki. Usmál jsem se a zamknul. Šel jsem k němu a nastoupil do auta. Ve zpětném zrcátku jsem si všiml opodál stojícího blonďáčka. "Takže jsi neodešel ..." pomyslel jsem si.
Ovládl mě vztek a tak jsem kopnul do nejbližší popelnice která se svalila na zem. Proč? Proč? Proč? Strašně jsem na Ikkiho žárlil. Co když mu něco udělá? Co když ho bude chtít políbit a nebo... dal jsem si facku. "Kso! Ty sny už ti lezou na mozek Tomo!" Řekl jsem si nahlas pro sebe. Pak jsem se sebral a vrátil se do kavárny.
"Takže, Shine, co podniknem?" zeptal se Ikki. "Nemám tušení, ale potřeboval bych se nějak odreagovat. Není tu poblíž nějáká jízdárna?" odpověděl jsem. "O jedné bych věděl." usmál se Ikki a nastartoval auto. Všiml jsem si cedule, která značila konec města. Ikkiho neznám sice moc dlouho, ale věřím mu. Po chvíli jsme dorazili před jízdárnu. Vystoupili jsme z auta a hned se k nám přihnala ehm ... jak to říct ... svůdná blondýnka s velikým výstřihem. "Ahoj, Ikki! Ráda tě zas vidím!" přiběhla k němu. "Kolikrát ti mám říkat, že nemám zájem, Shiro. Připrav nám dva arabáky." řekl chladně Ikki. "Pche! Jednoho dne se přede mnou budeš plazit!" odvětila dívka a po chvíli přivedla dva koně.
Celou domu co jsem byl v kavárně jsem se snažil uklidnit. Jenže když se Shin neobjevil ani na večerní schůzi. Začal jsem z části deprese a z části ze vzteku škubat ubrousky, které přinesl před chvílí Ukyo. "Hej Tomo ty už padej domů. Zítra ti dávám volno a jelikož si dneska makal za Shina zítra on nude makat za tebe a budete si kvit." Řekl Waka a já byl happy že zítra nemusím vstávat. Radostně jsem vyběhl ze dveří a za chvili už si hodoval ve vaně kde jsem si hrál s kachničkou.
Od celodenního ježdění na koni mě pořádně bolela prdel. Seděl jsem na seně a upíjel z hrnku čaj. "Waka tě zítra ukamenuje." usmál se Ikki a sedl si vedle mě. "Už delší dobu jsem přemýšlel, že v kavárně skončím." odpověděl jsem. "Ale proč?" zeptal se Ikki. "Poslední dobou je všechno všední ..." řekl jsem otráveně. "Shine podívej se na mě ..." řekl Ikki. Položil jsem hrnek a podíval se na něj. Ikki mi vtiskl polibek. "Už delší dobu se mi líbíš, Shine ..." řekl a podíval se mi do očí. Nemohl jsem se hnout.
Dal jsem si hral s kachničkou be vaně. "Brrrrrrrrm," mrmral jsem furt jako nějaký dítě. Pak sem vylezl a vypustil vanu. Hodil jsem si ručník přes hlavu a na sebe si navlíkl pyžamo. Byl jsem trochu přehřátý z vany a tak se mi motala hlava. Lehl jsem si na postel a přikryl se dekou až jsem nebyl vůbec vidět. Dostavila se migréna a mě začalo vadit světlo a třeštit hlava.
Ležel jsem u sebe doma v posteli a přemýšlel nad dneškem. Nad Tomou a nad Ikkim. Toma mi stále neřekl o čem se mu zdá a mě to až nezdravě zajímá. Vykašlal jsem se na všechno a šel do sprchy. Nechal jsem na sebe téct pár minut ledovou vodu a pak se ani neobtěžoval oblíct. Zahučel jsem rovnou do postele a šel spát.
Další ráno jsem se vzbudil asi ve dvě odpoledne. Rozhodl jsem se že dnešek strávím v posteli a pořádně se vyspím. Nač taky vstávat že? Na všechno jsem se vykašlal a spokojeně spal dál. V tom se mi ale dostavil další úchylný sen a já se dostal do pasti
Ráno v práci jsem dostal zprda od Wakavi. Prý jsem se na Tomu vysral a nikoho už nezajílo, že o to dělá pořád. Skončil jsem v práci dřív a Sawa mě dokopala, abych za ním zašel. Ikki sice nechtěl, abych chodil, ale Sawa ho zaměstnala, takže ani neměl šanci mi "pomoct." Došel jsem před jeho dům a zazvonil. Čekal jsem až příjde otevřít.
Vzbudil jsem se a byl jsem rudý až za ušima. Sakra co to zas bylo. Prudce jsem se posadil ale migréna mě uzemnila. V tom někdo zazvonil a já se pomalu zvedl. S mlhavým pohledem jsem došel ke dveřím. Kouknul jsem se do kukátka ale viděl jsem rozmazaně. "Kso! Už ani normálně nevidím." Řekl jsem nahlas a otevřel jsem dveře. "No? Kdo to je?" Řekl jsem a ohmatával si obličej příchozího. Bylo mi putna že jsem červenej až po uši. Za to můžou ty zkurvený sny!
"Jsem duch, vole! Asi Shin, ty pitomče!" vyjel jsem po něm. "Poslal mě sem Waka, že se ti mám omluvit za ten včerejšek, tak jsem tady a omlouvám se ti." pronesl jsem chladně. Toma na mě tupě čuměl. Chytil jsem ho v podpaží a táhl do postele. Necitelně jsem s ním hodil na postel a hodil přes něj deku. "Neumím soucítit s druhejma lidma což je možná taky důvod proč jsem začal chodit s Ikkim, ale to je vedlejší. Co mám dělat?" zeptal jsem se.
"C~co že si začal?!" Křikl jsem na něj zesláblím hlasem. Už jsem viděl snad jen bíle. Mrsknul jsem hlavou do polštáře a začal jsem svádět boj se slzama. Jak to mohl udělat! Proč? Proč? Proč?
"Ikki mi řekl, že je do mě zamilovaný. Nevěděl jsem co mám dělat. V životě jsem nikoho nemiloval, tak proč to nezkusit? Možná se konečně zamiluju. A nechápu, proč se na mě nedíváš když s tebou mluvím!" křikl jsem a skočil k němu do postele. Prudce jsem ho k sobě otočil. Nemohl jsem se hnout. Jemu tekly po tvářích slzy?!
"Promiň, to mi asi něco spadlo do oka," řekl jsem a ani nevěděl na jakou část jeho těla jsem mluvil. Rychle jsem si setřel slzy ale na jejich místo se draly další a další.
"Tomo? Pláčeš kvůli mě?" zeptal jsem se jak nejněžněji jsem dokázal. "Řekni mi pravdu." dodal jsem tiše a pohladil ho po tváři. Skláněl jsem se nad ním ačkoliv jsem nevěděl proč, usmíval jsem se.
"Ty sny..." začal jsem. "Byli o tobě," dodal jsem přidušeně. Myslel jsem že mu snad koukám do břicha, ale tím jsem si nebyl až tak jistý. Chvěl jsem se pod jeho dotekem a začal brečet snad ještě víc.
"O mě?" zeptal jsem se debilním hlasem. Byl jsem nějak mimo. "Kdo by snil o někom jako já?!" problesklo mi hlavou. "Povídej dál ..." řekl jsem a setřel mu slzy. Zvedl jsem ho a posadil. Objal jsem ho jako dítě plyšového medvídka.
Cítil jsem se trapně, ale zároveň mi přišlo jeho chování strašně roztomilé. Třesoucími se rukama jsem ho obejmul. Myslím na zádech. Teda pokud jsem mu nešahal někam jinam, ale snad ne. "Já... v těch snech jsme spolu spali," vymáčkl jsem ze sebe a hlavou se opřel o jeho rameno.
"A to ti bylo tak trapné mi to říct?" usmál jsem se. "Chtěl bys aby se ty sny uskutečnily?" zeptal jsem se narovinu.
"C~co to říkáš. Vždyť chodíš s Ikkim..." mumlal jsem mu do ramene. Ta představa se mi líbila, ale už někoho měl.
"No a? Nejsem s ním ani den a nedošli jsme dál než k líbání v seně. Neodpověděl jsi mi, jestli jo nebo ne." řekl jsem a odstrčil Tomu od sebe. "Promiň, nevím co melu. Nebudu tě dál obtěžovat!" řekl jsem jednodechově a rychle utekl ven z domu.
"Ne počkej! Shine!" Zakřičel jsem na něj a jako opilí za ním běžel. No zkuste si běžet když jste slepí. Jako zázrakem jsem jsem se dostal z domu, jenže když jsem došel ke schodům už to bylo horší. Zakopl jsem a padal ani nevím jak dlouho. Spadnul jsem do něčeho měkkého což mě dost překvapilo.
Nechápu jak se mi podařilo spadnou na schodech před jeho domem. Chtěl jsem se už zvednou a rychle běžet pryč, ale Toma spadl rovnou na mě. "Co si myslíš, že děláš ty slůně?!" zaječel jsem pod jeho váhou. Toma nevypadal, že by se chtěl zvedat.
Strašně mi třeštila hlava. Nevím co to do mě vjelo ale pevně jsem Shina (teda myslím že to byl on) sevřel kolem pasu. "Prosím. Neodcházej. Potřebuju Tě tady," řekl jsem a ještě víc se hlavou zavrtal do jeho teplé mikiny. Potřeboval jsem ho cítit.
"T-Tomo!" vydral jsem ze sebe překvapeně. Poprvé v životě jsem se červenal. Cítil sem z něj teplo. "Měl by ses vrátit do postele, udělá se ti hůř." řekl jsem klidným hlasem. "Omlouvám se, Tomo, nebudu ti dál překážet. Stejnak jsem si dneska podal žádost o propuštění a taky se hodlám stěhovat." řekl jsem rozklepaně.
Sevřel jsem ho ještě pevněji. "Nesmíš! To mi nesmíš udělat. Nevím co by se mnou bylo, kdyby sem Tě u sebe neměl," řekl jsem přidušeně. "Nesmíš mě opustit. Potřebuju Tě," řekl jsem a z očí se mi draly slzy. Zas.
"Omlouvám se Tomo, jsem svině. Vybral sis špatnýho kluka." sykl jsem a snažil se ho od sebe odstrčit. "Nech mě bejt!" křikl jsem hnusně ačkoliv jsem to tak nechtěl. Hrál jsem si na zlýho.
Ač nerad, pustil jsem ho. "Omlouvám se. Něco se se mnou děje a já nevím co," řekl jsem a vstal. Po hmatu jsem pak nahmatal zábradlí a pomalu šel nahoru zpět do mého bytu. Snad najít jeden schod mi trvalo půl hodiny.
Chytil jsem Tomu a dovedl zpátky do bytu. Vzdychl jsem si. "Jsem moc měkkej na to tě tu takhle nechat." pronesl jsem a dřepl si k jeho posteli. Čuměl jsem na něj jak pes co čeká na povel.
"Mohl by si mi předtím než odejdeš přinést sklenici vody?" Zeptal jsem se. Cítil jsem se poníženě.
"Jasné ..." prohodil jsem a došel pro vodu. Podal jsem mu sklenici vody. "Je dobrý nápad, tě tu nechat samotného?" zeptal jsem se. "Omlouvám se, že jsem po tobě tak vyjel ... Jen nechci aby jsi se se mnou zahazoval. Máš na lepší ..." řekl jsem bolestně.
Hmatal jsem pro vodu, ale nikde jsem ji nenašel. Místo toho jsem mu šáhl dlaní na obličej. Cítil jsem jak mi zrudli tváře. Jak mohl říct že mám na lepšího! To není pravda! Sklopil jsem hlavu a pak jsem se na něj podíval. Tedy spíš kde jsem si myslel kde stál a kde mi na jeho obličeji visela ruka. "To není pravda! Ty si pro mě..." odmlčel jsem se. "Chci Tebe a nikdy nikoho jinýho!" křikl jsem na něj a pomalu jsem odtahoval ruku. Dál jsem hmatal po sklenici vody. Začínalo tady být docela horko.
Opět jsem vzdychl. "Nehodlám tě vošukat a pak zmizet. Lhal jsem ti. Nepotřebuju práci v kavárně protože se živím jako kurva." řekl jsem a odtáhl se z jeho blízkosti. "A jelikož už tady nejsou kšefty, půjdu zas o kus dál." říkal jsem s pohledem do země.
"Lháři!" křikl jsem na něj. Rozmáchl jsem se a dal mu facku. Nejspíš upustil sklenici, kterou držel, protože se mi její obsah rozlil na obličeji. Promnul jsem si oči a přitom začal brečet. "Nehraj si s mými city," řekl jsem a dál jsem brečel. Najednou se mi začal vracet zrak.
Zůstal jsem nehybně seděl. Sklenici jsem vyhodil do vzduchu a čast přistála na jeho obličeji. Ta druhá na mých kalhotech v rozkroku. Vypadalo to vážně divně. "Máš mě mlátit i nenávidět. Jen kvůli mě prosím nebreč. Říkám pravdu ..." zašeptal jsem a pohladil ho po tváři.
Odstrkl jsem od sebe jeho ruku a přitom zavrávoral tak šikovně, že jsem mu spadl hlavou mezi nohy. No tohle se může stát vážně jenom mě! Do prdele. V tom jsem si uvědomil, že je nějaký mokrý. "Shine...si nějaký mokrý," řekl jsem rozpačitě z rudou tváří a mlhavě zamžoural.
Nezmohl jsem se na slovo. Bylo mi trapně. Červenal jsem se. JÁ SE ČERVENAL! "T-To je ta voda ..." řekl jsem rozklepaným hlasem. "Budu muset vypadnout, protože pokud budu ještě chvíli v tvojí blízkosti, nejspíš tě znásilním." mluvil jsem otočný ke zdi.
"P-Počkej! Neodcházej prosím," řekl jsem naléhavě. Už jsem byl vážně vyřízenej a začal jsem se dokonce třást. Nevěděl jsem co mám dělat a tak jsem udělaj tu nejnaléhavější věc, kterou jsem mohl. Roztřesenýma rukama jsem se dotkl jeho límce a prudce ho k sobě přitáhl. Natiskl jsem se na jeho rty a když jsem si uvědomil co jsem udělal. Rychle jsem se od něj odtáhl. Ruku jsem si dal přes pusu. "Promi....promiň.." šeptal jsem pořád dokola. "Já jen...nechci aby si odešel. Aby si mě opustil," vymáčkl jsem ze sebe nakonec.
Už jsem to nemohl vydržet. Chytil jsem ho jednou rukou za hlavu a vrazil mu ji do polštáře. Druhou jsem mu chytil obě ruce a vyhoupl se na něj. Obkročmo jsem se na něj posadil a políbil ho. "Teď jsi to posral! Varoval jsem tě!" sykl jsem a pokračoval polibky na krku. Sundal jsem mu vršel a hrál si s jeho hrudí. "Potom ti řeknj co byla pravda a co lež." ušklíbl jsem se.
"S-Shine... co to děláš?" vykoktal jsem s rajčatovou tváří. Zasténal jsem když se prstem otřel o mou bradavku. Už mi úplně sundal vršek. A dokonce i mojí milovanou čelenku.
"Řekl jsi, že nechceš abych odešel. Několikrát jsem tě varoval, že se neudržím. Nedbal jsi má varování a teď se dobrovolně necháš vojet!" sykl jsem na něj a hrudě ho škrábl po hrudi až do krve. Začal jsem laskat jeho bradavky a hned poté mu strhl spodek. Kompletně.
Cítil jsem bolest ze škrábance na mé hrudi. Au. Shin by si měl ostříhat nehty. Ale to sem mu radši neřekl do očí, protože by se naštval a odešel. To jsem rozhodně nechtěl. Byl jsem vděčný za jeho přítomnost. Sténal jsem nad jeho péčí o mé tělo. Opečovával mé bradavky a postupně se přesouval níž a níž.
"Líbí se ti to?" zašeptal jsem mu něžně do ouška a několikrát přejel po jeho erekci. Odpovědí mi bylo několik slastných stenů. Jemně jsem mu ho skousl a roztáhl mu nohy. Přesunul jsem se k jeho údu a začal ho ústy uspokojovat přičemž jsem do něj vnikl prvním prstem.
Sténal jsem neskonalou slastí. Trochu to i bolelo ale spíš mi to bylo příjemné. "S-Shine," sténal jsem jeho jméno neschopný se bránit. Bylo to hodně příjemné.
Toma dlouho nevydržel a po chvíli jsem měl plnou pusu bílé tekutiny. Všechno jsem spolykal. Nenechal jsem ho ani vydechnou a strčil do něj druhý prst. Zanedlouho třetí.
Vylekaně jsem ho chytl za záda a hlavu jsem opřel o jeho rameno a skoro se dusil steny. Strčil tam dokonce i čtvrtý a já se prohnul v zádech "Achhhh..... Shine," vykřikl jsem a opět vyvrcholil. Nechal mě trochu vydýchat. Po chvíli jsem začal odporovat. "Víš... není fér že já jsem tady nahý a ty si celý oblečený," řekl jsem a nevině jsem nadzvedl obě obočí. Pohnul se ve mě prsty a já se ho zase chytl. "Shin-ne," zasténal jsem opět
Vytáhl jsem z něj prsty a klekl si na kraj postele. Začal jsem si laškovně sundavat bezprstové rukavičky. Skousl jsem okraj a sundal je. Poté jsem si začal odvazovat kravatu. Po chvíli jsem si laškovně a pomalu rozepínal knoflíčky u košile. Užíval jsem si ten pocit jak na mě Toma fascinovaně hleděl.
Hltavě jsem pozoroval každý Shinův pohyb. Byl nádherný. Hezčí než jakýkoliv model z časopisu. Prostě dokonalý. Ale problém nastal když si svlékl celý vršek. Měl nádhernou hezky vypracovanou hruď. Málem jsem omdlel. Rychle jsem si zakryl obličej aby neviděl jak se červenám.
Všiml jsem si jeho studu. Přiklonil jsem se k němu a zašeptal: "Pročpak se červenáš?" Rozhodl jsem se ho potrápit. Opět jsem si klekl na kraj postele a usmíval se na něj. Počkal jsem dokud si neodkryl tvář a poté začal rukou přejíždět po své hrudi. Hrál jsem si mezi cestičkami svalů dokud jsem nedošel k lemu kalhot. Pomalu jsem začat rozepínat pásek a kalhoty následně sundavat. V boxerkách byla vidět boule. Jednou rukou jsem stále hladil svou hruď a druhou si hrál s lemem boxerek.
"Shine. Ty mě zabíjíš," řekl jsem a červenal jsem se snad víc než předtím. Přál jsem si být ten kdo z něj ty boxerky sundá. Sfetovaný jeho tělem jsem se k němu naklonil aby jsem to udělal. Jenže to už mi na obličeji přistála Shinova dlaň. "Ale,ale,ale. Ne tak rychle brouku," řekl Shin a odstrkl mě zpátky na postel.
Od lemu boxerek jsem se přesunul k oné zmíněné bouli. Dvěma prsty jsem po ní začal jemně přejíždět. Z úst se mi vydralo několik slastných stenů, které jsem schválně nezadržoval. Přitlačil jsem a více zasténal. Volnou rukou jsem si mnul bradavky. Po chvíli jsem se vykašlal na dva prsty a dráždil se celou rukou. Hlavu jsem měl mírně zakloněnou a z úst se mi draly hlasité steny. Musel jsem si slastí skousnout ret a přivírat oči.
"Ne Shine!" křičel jsem a musel jsem si zacpat uši aby jsem se vůbec taky ovládl. Bože jen ty jeho steny mě doháněli k šílenství. Asi se zblázním!
Na tváři se mi objevil ušklebek. Roztáhl jsem mu nohy a lehl si břichem na něj. Hlavu jsem si dal vedle jeho. Kousek jsem se nadzvedl a pokračoval. Vzdychal jsem mu rovnou do ouška.
Naprosto jsem šílel. "Co mi to děláš Shine! Ty mě snad chceš vážně zabít!" řekl jsem a dokonce jsem už zavíral oči. Stále jsem si zacpával uši, ale vůbec to nepomáhalo. Nakonec jsem se vzdal a ruce jsem dal od uší. Otevřel jsem oči a díval se přesně do těch jeho. Byl jsem strašně červený. To se snad nedalo ani identifikovat.
"Buť rád, že jsem obě ruce nesvázal a nezačal se tady před tebou uspokojovat. Myslím, žes trpěl dost. Můžeš si teď s mý tělem dělat co chceš." řekl jsem a lehl si vedle něj.
Šibalsky jsem se usmál a vrhl se na něj. Na nic jsem nečekal a hodlal jsem mu jeho laskavost oplatit. Okamžitě jsem si jeho nádobíčko vzal do pusy a rychlým tempem jsem ho začal uspokojovat. Spolupracovali i moje zoubky. Odpovědí mi byly dokonalé Shinovi vzdechy, které mi rezonovaly v hlavě. Příjemné, velmi.
"Ach, Tomo ... aaa!" sténal jsem. Nemohl jsem ani otevřít oči. Šel na mě moc rychle. Byl to moc silný a rychlý nával slasti, ale držel jsem se. "To-mo ... jest-li nez-poma-líš ..." vydral jsem ze sebe mezi steny. Zarýval jsem nehty do postele. "Tomo!" vykřikl jsem jeho jméno a vyvrcholil přičemž jsem se prohnul v zádech.
Bylo toho moc. Opravdu moc. Moc,moc,moc,mocinky,moc! Všechno jsem to ale ochotně spolykal a pak jsem se k němu nahnul. "Tak co líbilo?" zeptal jsem se ještě s pusou od sperma a zazubil se na něj.
Nemohl jsem ze sebe vydat jedinou hlásku. Musel jsem to stále rozdýchávat. Čuměl jsem tupě do zdi a funěl.
"Shine? Uvědomuješ si že je to poprví co si mi na něco neodpověděl? To jsem byl tak špatný?" řekl jsem a zatvářil se smutně.
"Ne ty pako! Naopak!" křikl jsem a přimáčkl si na obličej polštář. Cítil jsem stud a tak jsem se raději schoval.
Byl jsem překvapenej z Shinova chování. Takhle jsem ho nikdy nezažil. "Shine... neříkal si náhodou, že si citově plochý?" zeptal jsem se s úsměvem a lehl si na měl pevně jsem ho obejmul. Byl jsem moc,moc šťastný, že má také srdce.
"Ehm ... no ... no ..." nemohl jsem vymyslet odpověď. Odhodil jsem polštář a odstrčil ho od sebe. Byl mimo z toho co dělám a tak jsem, abych nemusel odpovídat, mu ho tam vrazil. Toma se prohnul v zádech a do očí se mu draly slzy. "Jo jsem ..." řekl jsem pohrdavě a silně přirazil.
Brečel jsem o sto šest. "Shine! Co to děláš! To bolí!" ječel jsem, ale po chvíli bolest přemohla slast a já jsem proti němu taky přirážel. Sice mi furt tekli slzy, ale to už mi bylo jedno. Přirážel čím dál silněji a já jsem se mu vybízel a podporoval jsem ho v tom.
"Přestaň ječet, ty děvko!" okřikl jsem ho hnusně. "Jsi pomalá, kurvičko." ušklíbl jsem se povýšeně. Neměl jsem v plánu si s ním začít nějáký vztah. Ale po sexu jsem mu chtěl říct pravdu, tak jako s každým.
Nechápal jsem to. Proč mi ta ředkvička nadává do děvky a kurvy? Byl jsem smutný a naštvaný zároveň. Děsil jsem se také jaká bude ta pravda a lež, o které mluvil na začátku.
Toma se tvářil smutně. Nelíbilo se mu jak ho oslovuju. "Copak se ti nelíbí jak ti říkám, kurvičko?" sykl jsem sarkasticky.
"Ne to se mi teda rozhodně nelíbí," řekl jsem na rovinu. "Já nejsem žádná kurva! Si první člověk s kterym to dělám!" Řekl jsem z brekem.
"Hmm .... zajímavý. Neboj se, jednou kurva budeš. Až klesneš na dno, tak budeš rád že jsem ti ukázal jak se to dělá!" řekl jsem hnusně a silně přirazil.
Strašně moc to bolelo. Začínal jsem ho nenávidět, ale zároveň ho miloval. To je ale klišé. Když už přirazil několikrát za sebou vykřikl jsem a zařval na něj: "Doprdele Shine! Můžeš se laskavě chovat jako ten kluk, kterýho si pamatuju z dětství a ne jako nějakej zkurvysyn, kterej se chová jak největší blbeček na planetě! Co se to z Tebou stalo doprdele!" křikl jsem na něj se slzami v očích. Cítil jsem že už to není ten Shin, kterého jsem znal. Už to byla jen levná kopie nanicovatý debility. Divně se na mě zatvářil a já využil příležitosti. "Sakra Shine! Já vím že tam někde si!" vzal sem ho za hlavu a když jsme se dotýkali nosy zaměřil jsem se na jeho oči. Hledal jsem starého Shina.
"Neměl jsem si s tebou nic začínat! Konečně už pochop, že ten starej Shin už je dávno pryč!" křikl jsem na něj a snažil se ho odstrčit. "Doteďka jsem si kvůli tobě musel hrát na toho svatouška, protože ty bys tuhle realitu neunesl!" sykl jsem.
"Máš pravdu neunesl a ani neunesu," řekl jsem a sklonil hlavu. Bolelo to. Hodně. Odstrkl jsem ho od sebe vylezl z postele. Potom jsem se na něj nenávistně a znechuceně podíval. "Vypadni ty zkurvená děvko," křikl jsem na něj a začal hledat svoje obnošené třičko. Sklonil jsem se a vida! Našel jsem ho pod postelý. Sklonil jsem se a začal se drát pod postel. Doufal jsem že do tý doby Shin vypadne.
"Konečně jsi to pochopil, Tomo." řekl jsem tiše. Bez čekání jsem se zvedl z postele a začal oblíkat. Byl jsem na sebe nasraný, ale musel jsem to takhle nechat. Jsem kurva, takže si nemůžu dovolit vztah a nechci mu ubližovat. Pomalu jsem se vydal na odchod.
Už jsem měl na sobě všechno oblečení a kouknul jsem se na odcházejícího Shina. "Sbohem starý příteli!" křikl jsem na něj se slzami v očích. Bylo to zbytečné. Shin už se nevrátí.
"Omlouvám se ..." zašeptal jsem tiše a zavřel za sebou dveře. Byl jsem jen pár kroků od jeho domu, když mi zazvonil mobil. "Haló, Shine, jsi volnej?" řekl můj šéf. "Jo jsem ..." vzdychl jsem. "Skvělé, mám tu pro tebe zákazníka." odvětil šéf a zavěsil. Otočil jsem se za Tomovým domem a dal mu poslední sbohem. Poté jsem se pomalým krokem vydal do bordelu ...
Další den v práci byl strašnej. Měli jsme den kočičích oušek a já měl na sobě čelenku s ušima a dokonce mi Waka dal ocásek. Fakt perfektní. "Promiňte. Rád bych si objednal jahodový pohár." Řekl známý hlas. Otočil jsem se a spatřil Shina. To mě bude otravovat i tady!
"Tomo?!" křikl jsem, když jsem ho viděl s tím kočičím převlekem. "A já si myslel, že už tě nikdy neuvidím ..." protočil jsem oči v sloup a zamířil ke stolu. Pomalu a s velikou námahou jsem si sedal. Neskutečně mě bolela prdel. Toma na mě pořád čuměl. "Čau, Shine! Slyšela jsem, žes tady s prací skončil." přisedla si ke mě Sawa.
Poprosil jsem Ikkiho aby ten pohár udělal. On mi ho ale potom nechtěl dát. "Co je?" zeptal jssem se ho nevině. On mi ale místo toho dal pěstí a donesl objednávku sám. Za chvíli sem tam měl krásně modrý monokl a vzal jsem jinou objednávku. Donesl jsem jí paní která seděla před Shinem.
Překvapilo mě, když mi objednávku přinesl Ikki. "Kde je Toma?" zeptal jsem se. Ikki se ke mě naklonil a zašeptal: "Konečně si uvědom, že ty patříš mě!" Sawa mezitím odešla. Všiml jsem si jak si Toma drží u nosu kapesník. Ikki se na mě jen nevinně díval. Něco mi tu nehrálo.
Monokl jsem měl zakrytý vlasy, takže jsem měl problém jenom s nosem, ze kterého nepřestávala téct krev. Vzal jsem další objednávku, tentokrát u dveří a když jsem prošel kolem Shina a Ikkiho, Ikki mi nenápadně podrazil nohy a já jsem se skácel k zemi. Všichni úlekem vzdychli, ale já je zklidnil falešným úsměvem. Rychle jsem šel pro objednávku. Sakra! Dost mě bolely ruce. Nejspíš jsem si je sedřel. Kouknul jsem se. A vida! Dokonce do krve. No super!
Všiml jsem si jak Ikki podrazil Tomovy nohy. Stále jsem se tvářil, že jsem nic neviděl. Ikki si prohrábl vlasy a sedl si naproti mě. "Skončím dřív a půjdu s tebou." pronesl a usmál se na mě. Vnutil se mi, že jsem neměl odvahu protestovat. Když jsem dojedl pohár, odnesl ho. Když procházel okolo Tomy, tak mu něco řekl. Podle odezírání ze rtů jsem usoudil něco jako "silnější vyhrává."
Sklopil jsem zrak. "Jo máš pravdu. Silnější vyhrává," řekl jsem a hodil jsem mu do ksichtu šlehačku, kterou jsem právě nesl. Odhodil jsem tác na pult a zmizel v šatnách pro zaměstnance. Bylo mi putna že mě nejspíš vyhodí. Rychle jsem se převlíkl a vchodem pro zaměstnance odešel
Vycházel jsem zrovna ven z kavárny, když jsem uviděl utíkat Tomu. Po chvíli mě zezadu obejmul Ikki. "Co se mezi vámi stalo?" zeptal jsem se narovinu. Ikki sjel rukou níž a hladil mě na stehně. "Ale nic. Jen jsem mu řekl, aby se mi nepletl do cesty. Že jsi můj." řekl a začal mě líbat na krku. Odstrčil jsem ho. "Přece víš, jakej je Toma debil! Měsíc nevyleze z baráku!" rozkřikl jsem se a hodlal běžet za ním, jenže Ikki mě chytil a stáhl k sobě. "Teď mě dobře poslouchej, kurvičko. Vím moc dobře jaký sexistický prase jsi včera schytal. Popravdě jsem ho tam poslal já a nařídil mu co ti má dělat. Vím o tobě naprosto všechno, každičké špinavé tajemství. I o té oné "nehodě." Mám tolik peněz, že už v životě nebudeš muset šlapat. Budu k tobě jemný a citlivý. Stačí, když se přestaneš starat o Tomu a nikoho jiného. Když mi slíbíš věrnost." řekl Ikki.
Běžel jsem a nezastavil se dokud jsem nedorazil domů. Zabouchnul jsem za sebou dveře a dva metry od postele jsem skočil a zachumlal se do peřin. Proč? Proč? Proč? Říkal jsem si pořád a pořád dokola. Bylo mi na zvracení. Úplně ze všeho.
Stál jsem před Tomovým domem a čuměl do dveří. Zaklepal jsem a čekal jestli příjde otevřít. Děsilo mě, že se na mě Ikki díval z auta. Klepaly se mi nohy a bál jsem se co mi udělá, když to poseru.
Někdo zaklepal, tak jsem šel otevřít. Přede dveřmi stál Shin. Už od pohledu vypadal, že s ním není něco v pořádku. "Co chceš?" zeptal jsem se chladně.
"Přišel jsem se jenom rozloučit." řekl jsem rozklepaným hlasem. Díval jsem se do země a neodvažoval se zvednout pohled. "Hmm... zajímavé." odvětil Toma a opřel se o práh dveří.
"Jsi nějáký jiný." řekl jsem a čekal na Shinovu odpověď.
"Ani ne." řekl jsem a falešně se usmál. "Jen jsem si poslední dobou prošel hodně nepříjemnýma věcma a Ikki mi nabídl pomoc." zalhal jsem. Jenže Toma mi to nesežral.
"Nejsem blbej, poznám to na tobě." sykl jsem a zakroutil nevěřícně hlavou. "Takže pomoc, jo? Tak na bych se podíval!" sykl jsem a už si to mířil k Ikkimu, který právě vystoupil z auta.
Rozběhl jsem se za ním a chtěl ho zastavit nebo něco říct, ale zakopl jsem o posranej květináč na zemi a spadl.
Shin spadl mezi nás. Ikki se mu doslova vysmál. Já jsem se k němu sklonil a toho Ikki využil. Vrazil mi jednu do brady a já se zapotácel. "Co si myslíš, že děláš?! Shin je moje děvka!" křikl na mě Ikki. Zamračil jsem se na něj. "Shin už nebude žádná děvka, ty hermafrodite! Je a bude už jenom volný!" Vyřval jsem na něj a dvakrát ho silně nakopl do rozkroku. Ikki se svezl na sedadlo auta a začal se svíjet. Potom nastartoval auto s vypadl. Otočil jsem se k Shinovi. "Si v pořadku?" Zeptal jsem se a natáhl k němu ruku
"Omlouvám se ..." zašeptal. "Nezasloužím si tvoji laskavost ..." dodal jsem a odrátil pohled od jeho ruky. Po tvářích mi tekly slzy. Shodil jsem si vlasy do obličeje, aby Toma neviděl jak brečím. Cítil jsem se hrozně, nenáviděl jsem sám sebe.
Klekl jsem si a jednou rukou jsem Shinovi odhrnul ofinu. Byl jsem překvapený, když jsem zjistil že brečí. "Shine? Pročpak pláčeš?" Zašeptal jsem uklidňujícím tónem. Jednou rukou jsem mu otřel slzy a pohladil ho po tváři. "Pojď ke mně," řekl jsem když neodpovídal a přitáhl si ho k obětí.
Byl jsem jako malé dítě. Křečovitě jsem se Tomy držel. "Musíš mě nenávidět ..." zamumlal jsem a schoval hlavu do jeho hrudi. "Nezasloužím si tvoji laskavost ..." zopakoval jsem. Křečovitě jsem se držel jeho košile a schovával do ní obličej.
"Zasloužíš, protože jsi jediný koho jsem kdy miloval," zašeptal jsem mu do ucha a trochu zčervenal. Přesto jsem ho dál hladil po vlasech. Po chvíli jsem se k němu naklonil. "Shine..." zašeptal jsem.
Nemohl jsem mu říct to samé. Prostě nemohl. Pořád tu byl fakt, že jsem mu ublížil. Že jsem byl kurva a že jsem mu lhal. Nechápal jsem jak ani proč mi to tak snadno odpustil. Jeho ruce hřály. Cítil jsem z nich lásku a něžnost. "Nechci už ti nikdy lhát ... Nechci ti už nikdy ublížit ..." zašeptal jsem a zvedl se od jeho hrudi. Podíval jsem se mu do očí. Něžně se na mě usmíval.
"Shine .." zašeptal jsem něžně a přitáhl jsem si ho k sobě. Až v ten moment mi došlo že na nás koukala sousedka. Rychle jsem si hodil Shina přes rameno a zabouchl za náma dveře. Posadil jsem si Shina na postel a šel pro lékárničku. Měl odřenou bradu a lokty. Já měl odřený i záda, ale to nebylo vidět tak jsem si o to nedělal starosti. Došel jsem k Shinovi a začal mu čistit rány.
Nemohl jsem se zbavit pocitu viny. Stále jsem se vyhábal jeho pohledu. "Nemusíš se o mě tolik starat ..." pronesl jsem tiše. "Ode dneška začínám od začátku s čistým štítem. No čistým jak jen to jde. Jednou kurva, navždy kurva. Toho se jen tak nezbavím, ale vynahradím ti všechno co jsem kdy zničil." řekl jsem a podíval se mu do očí. Poprvé jsem měl nutkání se na něj usmát.
Shin - normální písmo (Nanami)
Toma - kurzíva (SweetLevi)
Stav: dokončeno
Anime: Amnesia