ToriYoshino

"Hele, Tori dokonči ještě tohle," hodil po mě papíry Onodera. A tamto taky. Jo a ještě tamhleto! Fakt už mě štve. Ještě že budu mít sedm dní volna. Aspoň budu moct být s Yoshinou. Chopil jsem se papíru a začal dělat. Myšlenka na Yoshina mě dost nakopla. Rychle jsem dodělal veškerou práci a vypravil se za Yoshinem. Bylo sedm večer.

Ležel jsem na pohovce a tupě čuměl na televizi. "Já se nudíííím!" skuhral jsem. Najednou mi něco došlo. "Aaaa! Uzavírka!" zařval jsem a jak blesk vystřelil do pracovny. "Kam jsem to zatraceně dal! To ne! Přece jsem to nemohl ..." nadával jsem a spřeházel pracovnu vzhůru nohama. Najednou se ozval zvonek. "Teď nemůžu!" křikl jsem a hrabal v kopě papírů.

Čekal jsem až mi přijde otevřít. Nic. Odemknul jsem si tedy sám. Vyzul jsem se a odešel do kuchyně. Yoshino nebyl k nalezení, ale typoval jsem že bude v pracovně, protože se odtamtud ozýval hluk. Hodil jsem suroviny na vaření na pult a začal je uklízet tam kam patří. Pak jsem si sedl na pohovku a čekal na Yoshina.

"Ahoj, Tori!" řekl jsem když už jsem konečně našel co jsem hledal. "Ahoj, Yoshino" usmál se na mě z pohodlí pohovky. Sedl jsem si vedle něj a položil nalezené papíry na stůl. "Co že jsi tu tak pozdě?" začal jsem konverzaci

"Musel jsem ještě dodělat nějakou práci a navíc..." podíval jsem se na něj významným pohledem. "Jak si dovoluješ zase nestihnout uzávěrku! Okamžitě to dodělej nebo uvidíš!" pobídl jsem ho. On jen polkl a pustil se rychle do práce. "Chceš s tím pomoct?" zeptal jsem se ho po chvilce.

"V pohodě, zvládnu to." otočil jsem se na něj. "Ehm, Tori, jak bych ti to jen řek. Mám takový menší problém. Já jsem ztratil šestou kapitolu tý mangy." zadíval jsem se na něj nevinným pohledem. "Cože si?!" vyjekl Tori. "Říkám, že ji nemůžu najít ..." zopakoval jsem.

"Bože! Jdu se potom podívat!" řekl jsem a vstal. Rozešel jsem se směrem k jeho pracovně. Vlítl jsem tam a začal prohledávat šuplíky a všechno možné. Po chvilce jsem to našel a hodil to Yoshinovi pod nos. "Příště se koukej pořádně ty hovádko," pokáral jsem ho a zas si sedl.

"Proboha! Myslel jsem že někam zmizely!" oddychl jsem si. "Takže mi zbývá poslední kapitola. Něco už mám hotové, tak se na to můžeš podívat a opravit případné nedokonalosti." usmál jsem se na něj a pustil se zpátky do práce. Tori si zatím vzal štos papírů a sedl si naproti mě.

"Chyba.Chyba.Chyba.Chyba. Bože Yoshino! Na co myslíš? Nemáš horečku?" sáhnul jsem mu na čelo a on zrůžověl. "Máš horečku! Zavolám Takanovi aby to v tiskárně vyřídil!" zpanikařil jsem a přilezl k němu blíže.

"Mě je dobře!" uskočil jsem od něj. "Za to nemůžu, že se mi to nedaří!" bránil jsem se. "Alespoň jednou chci stihnout uzávěrku včas!" sykl jsem a sedl si zpátky ke stolu. Tori mě probodával pohledem. "Hmm, tak se na to podívej." podal mi opravený papír. Samá červená. "A co se ti tady nelíbí?!" ukázal jsem na chlapeckou postavu.

"Tak třeba ten nos! Je o milimetr posunutý a tím pádem klesne kvalita mangy," řekl jsem už trochu tišeji a znovu se k němu naklonil. Do nosu mě udeřil pach jeho vůně. Příjemné. Nejradši by jsem ho políbil, ale teď máme práci, tak to nechám na později. "Oprav tohle a udělej zbytek práce. Víc chyb tam nemáš. Já jdu zatím udělat něco k jídlu," řekl jsem a vstal.

"Bože, odkdy seš takovej detailista." zasyčel jsem a začal opravovat. Poté jsem se pustil zpátky do práce. Celou dobu jsem si sám pro sebe mumlavě remcal. "No můžeš opravovat!" posunul jsem několik dalších papírů k jeho tužce.

Pečlivě jsem to celé zkontroloval. "Jo super. Máš to dobře," řekl jsem a usmál se na něj. On si oddychl. "Díky bohu!" řekl a svalil se na pohovku. Já to pečlivě uložil. "Zítra ráno to tam hodím. Ty se jdi zatím najíst a já s tvým dovolením použiju tvoji koupelnu. Mohu?" zeptal jsem se ho.

"Ne asi, Tori. Nemůžeš! Umyj se v dřezu." řekl jsem sarkasticky a obrátil oči v sloup. Zvedl jsem a zamířil ke stolu. Od něj se linula vůně dokonalého jídla. Zasedl jsem a s chutí se do toho pustil. Miluju jeho vaření! Rozplýval jsem se.

Zapnul jsem vodu a pomalu se svlékl . Opláchl jsem si v umyvadlu obličej a  ponořil se do teplé vody. Konečně ze sebe můžu smýt špínu z celého dne. Po nějaké době jsem vylezl jen s ručníkem přes pas. Yoshino se koukal na telku. Zas. Ze zadu jsem k němu přišel a objal ho. "Hej... Yoshino. Kde mám spát? Na gauči nebo u tebe?" zašeptal jsem mu do ouška.

"Sem se lek!" vyskočil jsem na nohy. "Spi v mojí posteli. Já si ustelu tady." odpověděl jsem po chvíli vydýchávání miniinfarktu. Shlídl jsem si ho od paty až po hlavu. Chvíli jsem na něj zamyšleně civěl. "Mimochodem, ta večeře byla výborná. Jako vždycky." usmál jsem se na něj. "No nic, tak já si jdu dát sprchu." protáhl jsem se a zamířil do koupelny.

"Ok," řekl jsem a zašel do jeho pokoje. Vzal jsem si na sebe provizorní oblečení co sem si tu nechal a oblékl si ho. Pak jsem si zalezl do postele a zachumlal se. Krásně voněla. Ta postel voněla jak Yoshino. Prostě úžasný! Té vůně se snad nikdy nenabažím.

Vylezl jsem ze sprchy a oblékl se do pyžama. Se zívnutím jsem došel na gauč, kde jsem si ustlal. Otočil jsem se na druhou stranu a spokojeně zívnul. "Dobrou, Yoshino." zamumlal jsem si a usnul.

Ráno jsem vstal hodně brzy ráno, aby jsem tam hodil rukopis. Oblékl jsem se do oblečení jako včera a šel si vyčistit zuby. Pak jsem vzal z obýváku rukopis a vyrazil jsem ho odevzdat do agentury.

Probudil jsem se kolem deváté. Z gauče mě hrozně bolela záda. Rozespale jsem se došoural do ložnice za Torim. Ten už byl pryč. "No jo, šel s tím rukopisem." zívl jsem a skočil do rozestlané postele. Hodil jsem přes sebe deku a rozhodl se spát do doby kdy příjde Tori.

Trochu mě zdržel Onodera, který chtěl pomoct s jednou práci v tiskárně. Zase se s ním hádaly. Ježíši! Rychle jsem hupsl do auta a pospíchal za Yoshinem. Zaparkoval jsem před panelovým domem a běžel po schodech do jeho bytu. Otevřel jsem dveře a zul se. Yoshino nebyl k nalezení. Koukl jsem se tedy do ložnice. Trefa! Hezky se tu rozvaloval na posteli a pochrupoval. Usmál jsem se a lehl si k němu. Byl tak roztomilý! Po chvíli jsem zavřel oči a usnul.

Probral jsem a něco mě objímalo. Oparně jsem se otočil a vedle mě ležel Tori, který mě k sobě silně tisknul. Odsunul jsem se od něj a sedl si na kraj postele. "Jedna hodina ..." zamumlal jsem a zamířil do koupelny. Udělal jsem ranní hygienu a pak šel zpátky do ložnice ke skříni. Převlékl jsem se a rozhodl se udělat nám oběma snídaňooběd.

Vzbudil jsem se a Yoshino nikde. Okamžitě jsem vylítl z postele a začal ho hledat. Našel jsem ho, jak se snaží podpálit kuchyni. "Pusť mě k tomu, ty Einsteine," řekl jsem a cvrnkl ho do čela, když se pokoušel nejspíš o palačinky, ale vypadalo to spíš jako ryba. Chopil jsem se pánvičky a začal dělat normální palačinky.

"Chtěl jsem ti udělat radost a uvařit." zamrmlal jsem a sedl si na linku. Pozoroval jsem Toriho jak vaří. Občas se na mě podíval a usmál. "Můžu ti alespoň nějak pomoct?" zeptal jsem se po chvíli.

"Jop. Můžeš je ozdobit a namazat marmeládou nebo nuttelou," pokynul jsem mu a ukázal na tašku, ve které to bylo. Pak jsem se zas soustředil na palačinky. Za chvilku bylo těsto zdělané a já koukal na Yoshinu, který se s tím pěkně patlal.

"Tak! Hotovo!" řekl jsem hrdě když jsem domazal poslední palačinku. Zapomněl jsem, že mám špinavé ruce od nuttely a podrbal se na tváři. Tori se ihned začal smát. "Co je?" nechápal jsem. On ukázal mě mám něco na druhé tváři a tak jsem se jí taky dotkl. Bylo mi divné, kam ta nuttela z rukou mizí

"Pojď sem ty trdlo!" Řekl jsem mu a přitáhl si ho k sobě trochu blíž. Naklonil jsem se k němu blíž a tváře mu od nuttely olízal. Když jsem se odtáhl byl opět celý rudý. "Si v pohodě?"Zeptal jsem se ho.

"J-Jo j-jsem ..." vykoktal jsem ze sebe a sklonil pohled do země. "N-Nepůjdeme jíst?" přerušil jsem trapné ticho. Ihned jak jsem to dořekl jsem se zašil za stůl a podal talíř s palačinkama. "Tori?" podíval jsem se na něj. Vypadal zamyšleně.

Sednul jsem si ke stolu a pustil se do jídla. "Nechtěl bys zajet někam na pobyt? Mám teď volno," řekl jsem a zakousnul se do první palačinky. Přitom jsem se koukal na Yoshinu, který se celý rozzářil.

"Super! Samozdřejmě že s tebou chci někam jet!" zajásal jsem. "A kam bys chtěl jet?" zadíval se na mě Tori. "Hmm, co třeba lázně?" zapřemýšlel jsem. Podíval jsem se na Toriho. Zdálo se že si něco škodolibého promýšlí

Jooo... tak tam to bude dobré. "Úžasný nápad! Hned na večer vyrazíme!" Řekl jsem a pokračoval v jezení. Když jsme dojedli, společně jsme umyli nádobí a pak si Yoshino vyrazil zbalit. Musel jsem mu pomoct, protože ten idiot nevěděl co si vzít. Když jsme zbalili jemu. Nasedli jsme do auta a heli ke mně. Tam jsem si také zbalil a vyrazili jsme na cestu.

Cesta autem byla hrozná nuda. "Je to ještě daleko?" zeptal jsem se po hodině cesty. "Už jsme skoro tam" usmál se Tori. "Hmm" odpověděl jsem jako poděkování a dál tupě hleděl z okna. Najednou nápis 'Horské lázně' Musel jsem se usmát

Zaparkoval jsem na parkovišti a oba jsme si vzali naše zavazadla. Byly jsme tu na týden, takže jsme si mohli dost užít. Hehehe... Vzali nám zavazadla a zavedli nás k chatce pro dva, ale s jednou manželskou postelí. Super. To vše ulehčuje. Zaměstnanci pak odešli a Yoshino lítal jako splašený jak je to tu krásný.

"Tady je úžasný!" chodil jsem pořád k vodě a do chatky. "Měl by sis vybalit!" křikl na mě Tori. "Jasně!" odvětil jsem mu a běžel do ložnice. Zarazil jsem se mezi dveřma. Jedna společná postel?! "Děje se něco?" ozvalo se za mnou. "Ne nic, všechno v pohodě!" falešně jsem se usmál a skrýval nervozitu

Očividně byl nervózní z té postele. Nedivím se mu. Rána se pravděpodobně nedožije. Ušklíbl jsem se pro sebe a naházel si do skříně oblečení. Pak jsem se podíval směrem kde byl Yoshino. "Pujdeme do vody, nebo si nejdříve dáme čaj?" Zeptal jsem se ho s úsměvem na rtech.

"Ehm, čaj?" odpověděl jsem otázkou. "Dobře." usmál se Tori a zmizel ve vedlejší místnosti. Já jsem si mezitím vybalil všechny věci a sedl si na postel. Byla pohodlná, což to ale ... Vím, s Torim se znám od dětství, nemělo by mi to vadit. Ale já mu vážně nechci slintat na hlavu

Udělal jsem nám přírodní bylinkový čaj. Donesl jsem ho ke stolku a zavolal na Yoshina. Za chvilku přišel a sedl si. Vzal si jeden z hrnků a usrkl si. "Jaký je?" Zeptal jsem se a také se napil. Hmmm.... příjemná vůně.

"Výtečný" usmál jsem se a upil. Chvíli jsme tam mlčky seděli a popíjeli čaj. Než jsem se nadál, bylo dopito. "Půjdem do vody?" ušklíbl se Tori. "J-Jo?" odvětil jsem plaše

"Ok," usmál jsem se a začal se svlékat. Za chvíli jsem byl úplně nahý a vyšel směr prameny. "Jdeš?" Otočil jsem se na Yoshinu.

"J-Jo jdu" vykoktal jsem ze sebe a svlíknul se. Největší problém my dělaly boxerky, nějak jsem si je nechtěl sundavat. "Hey, Yoshino!" křikl na mě Tori, který už se máchal ve vodě. Rychle jsem si sundal a běžel za ním. Skočil jsem do vody a otočil se k němu zády, aby mě neviděl

Co mu zas je? Má snad krámy či co? Uchechtl jsem se pro sebe v mysli a přiskočil k němu ze zadu. Objal jsem ho. "Uvolni se. Přijeli jsme sem na výlet, ne?" řekl jsem a dal mu pusu na šíji. On se zachvěl.

"Já jsem uvolněný." otočil jsem se k němu. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Taková romantická chvilka, škoda že jsme jen přátelé. Potopil jsem se a podplaval ho. Vynořil jsem mu u zad. "Mimochodem, Tori, už sis našel přítelkyni?" optal jsem se

"Ne. Řekněme, že už mám někoho vyhlídnutého," řekl jsem a začal plavat sem a tam. Pak jsem se zastavil u jednoho z horkých proudů a tam odpočíval. "A o koho jde?" zeptal se se zvědavostí v hlase. "To ti neřeknu," odpověděl jsem. "Ale notáák! Tori! Známe se od dětství mě můžeš důvěřovat," řekl a usmál se. "Vážně to chceš vědět?" podíval jsem se na něj vážně.

"Jo vážně to chci vědět! Je hezká? Znám ji? Kolik jí je?" zasypával jsem ho otázkami a přitom se klepal nedočkavostí. "Notak, Tori! Vyklop to!" naléhal jsem. On se dál spokojeně usmíval. "Prosím" připlaval jsem k němu a udělal na něj psí očíčka.

"Fajn! Jak chceš," řekl jsem a přistoupil k němu. Prudce jsem ho zatáhl do mé náruče a přivlastnil si jeho rty. On jenom vyjeveně čuměl. Odtáhnul jsem ho od sebe a trochu odstrčil. Vylezl jsem z vody a pak se na něj otočil. "Si toTy," řekl jsem a odešel se usušit a převléknout do našeho společného pokoje

Stál jsem jak tvrdý y. "Jsem to já?" vrtalo mi hlavou. Nepřítomně jsem čuměl do vody. Potom jsem se začal smát. "Hehe, Tori, to se ti povedlo. Vážně jsi mě dostal!" křikl jsem za ním a rozvalil se ve vodě. "Ty jsi ale vtipálek." usmál jsem se.

"Ne! Je to pravda!" houkl jsem na něj z pokoje a uvelebil jsem se na půlce postele, kterou jsem si zabavil. Vytáhl jsem jednu shojo mangu a začetl se do ní.

"Hehe, ty toho nenecháš." smál jsem se. Vylezl jsem z vody a zamířil do chatky. Usušil jsem se a ovázal si kolem pasu ručník. Zamířil jsem do pokoje za Torim. "Hmm, shojo manga, jo?" usmál jsem se. "Od jakýho autora je?" zeptal jsem se a začal hrabat ve skříni mezi oblečením. Vytáhl jsem košili a oblékl si ji, ale něco bylo špatně. "Asi jsem si omylem zbalil tvoje košile co si necháváš u mě." otočil jsem se na něj. Rukávy mi byly dlouhé a končila mi někde pod zadkem.

"Od nějakýho nováčka. A pořád to není sranda! Myslel jsem to vážně," pak jsem se na něj podíval a změřil si ho pohledem. "A u tebe mě to ani nepřekvapuje, si idiot," řekl jsem a znova se začetl. Zrovna se tam hádali.

"Počkej? Tys to myslel vážně?" klekl si k němu na postel. Tori mě ignoroval. To se nelíbilo a tak jsem se připlazil k němu. Strčil jsem hlavu pod jeho knížku. "Hey, Tori, já s tebou mluvím!" vykukoval jsem na něj.

Zčervenal jsem. Byl rozkošný. "Nech toho, nebo tě znovu políbím," řekl jsem a před jeho obličej dal knížku, aby jsem se nemusel koukat na jeho roztomilý obličejík. Jenže on na mě pořád ležel. "A už jsem ti to několikrát říkal. Nehodlám se opakovat," řekl jsem. Najednou se zavrtěl.

Lehl jsem si na něj a sebral mu knížku. Tu jsem schodil na zem a upřeně se na něj díval. Nic jsem neříkal, čekal jsem na jeho reakci. "Já po tobě ani nechci, abys mi to opakoval." usmál jsem se na něj.

"O co ti jde?" zeptal jsem se ho a natáhl se pro knížku. Trochu jsem ho k sobě přitáhl, aby mi nespadl, když jsem se ohýbal. "No... povídej? Nejsi nemocný, že se mi tak vybízíš? Navíc si tady jenom v mojí košili. Jinak si úplně nahý," ušklíbl jsem se.

"Ale jak jinak mám zjistit, jestli jsi ze mě děláš legraci nebo ne?" zadíval jsem se nevinně. Několikrát jsem zamrkal a dál na něj nevinně koukal. 

"Fajn! Řekl sis o to," řekl jsem a přitáhl si ho ještě blíže k sobě. Tvrdě ale zároveň jemně jsem si přivlastnil jeho ústa a začal ho vášnivě líbat. "Hmm... Tori," vykvíkl překvapeně. "Buď ticho" řekl jsem a začal ho hladit po zádech. Svrhl jsem ho pod sebe.

Nechal jsem ho ať si se mnou dělá co chce. Cítil jsem jak se mi rozbušilo srdce a tep zrychlil. Ani jsem o tom moc nepřemýšlel a spolupracoval. Přeci jen nevinné líbání ani jednomu neuškodí. Co víc by se mohlo stát?

Odtáhl jsem se od jeho lahodných úst a naklonil se k jeho oušku. "Yoshino... chci tě," řekl jsem a laškovně olízl ouško po celé délce. On tiše zasténal."Líbí se mi jak vzdycháš. Chci tě slyšet víc," řekl jsem a začal mu rozepínat košili.

Tori mi rozepl poslední knoflíček a já si ihned zakryl svůj klín. Tváře mi rudly a já raději odvrátil pohled. "Bude se ti to líbit." zašeptal mi a skousl ušní lalůček. Tiše jsem vzdychnul. Přesunul se na moji šíji, kde mě obdarovával polibky. "To-ri" vykoktal jsem ze sebe a uvolnil ruce. On si se mnou proplestl na obou prsty a přesouval se od mého krku níž.

Níž,níž,níž,níž,níž! Rezonovalo mi stále v hlavě jako poplach.Opět vzdychl a já zastavil. Zajel jsem jazykem na to místo, což byl mimochodem podbřišek a užíval si jeho steny.

"N-Ne! T-Tori!" sténal jsem. Cítil jsem, jak se trochu třesu. Prudce jsem otevřel oči, když sjel ještě níž.

Začal jsem si pohrávat s jeho penýskem. Byl roztomilý. Sténal a sténal. Začal jsem intenzivněji mnout jeho špičku a pak ho uspokojovat rukou. Nakonec jsem ho začal olizovat a přidal trochu i zoubky. Po chvilce jsem ho dal celého do pusy, s čímž jsem byl absolutně spokojený, protože se krásně červenal a sténal na celé Japonsko.

"N-Ne! To nemůžeš!" přivíral jsem slastně víčka. Zkoušel jsem vzdychy zadržovat, ale nešlo to. Pod jeho péčí jsem ještě víc ztvrdnul. Tori zrychlil tempo a já se mohl zbláznit.

Dál jsem zrychloval. Snažil jsem se o to, aby si to užil on i já,což se mi zatím tedy doufám vedlo. Zrychlil jsem na maximum a on se mi po pár sekundách udělal do pusy. I když to chutnalo fakt odporně všechno jsem spolykal a odtáhl se od něj. Pak jsem mu dal polibek na hruď. "Mám pokračovat?" ušklíbl jsem se na něj a prsty kroužil okolo jeho vzrušených bradavek.

"D-Dělej si co chceš..." odvrátil jsem pohled do strany. Musel jsem stále rozdýchávat právě prožitý orgazmus. Tori se na mě zamyšleně díval. “Pokračuj" řekl jsem tiše.

"Ok," řekl jsem a zas se přesouval dolů. Rukou jsem ho polechtal na bříšku a na podbřišku. Pak jsem do něj strčil první prst. Prohnul se v zádech a trochu vyjekl. "Šššt," uklidňoval jsem ho a hladil ho po jeho údu, aby se uvolnil. Pomohlo to. Strčil jsem do něj druhý a později i třetí. Různě jsem s nimi pohyboval a roztahoval je, což moje mláďátko přivádělo k šílenství. S výkřikem se znovu udělal.

Ležel jsem se zakloněnou hlavou a těžce oddechoval. Tori ze mě slezl a sundal si košili. Poté si svlékl i spodní část oblečení a ihned se ukázala jako naběhlá erekce. Trochu jsem spanikařil a stáhl nohy k sobě.

"Neboj se," řekl jsem a políbil ho. On pomaličku nohy odtáhl a já si ho otočil na čtyři. "Mohu?" Zeptal jsem se ho opatrně. On jen kývl. Všiml jsem si jeho zavřených očí a usmál jsem se. Pomalu jsem do něj začal vnikat.

"Tori to bolí!" skural jsem. "Ššš, přestaň se tolik stahovat." uklidňoval mě. Přikývl jsem a zkusil se uvolnit. V tu samou chvíli do mě Tori vniknul až po kořen. Prohnul jsem se v zádech a vykřikl.

Pohladil jsem ho po jeho penisu. Věděl jsem, že to musí hodně bolet. Čekal jsem docela dlouho, ale nepřestával jsem ho hladit po jeho údu. "Už je to lepší?" Zeptal jsem se.

Přikývl jsem a více roztáhl nohy. Zapřel jsem se rukama proti němu a tiše špitnul "Můžeš"

Začal jsem pomalinku přirážet. Sténal bolestí i slastí. Bylo mi ho trošku líto, protože jsem chtěl aby si to užíval i on. Proto jsem se snažil být co nejjemnější.

Na bolest jsem úplně zapomněl a sténal už jen slastí. "Víc, Tori, víc!" vydral jsem ze sebe. Zdálo se, že jsem ho tím překvapil. No sám sebe taky.

"Dobře," řekl jsem a začal víc přirážet. Bylo to velice intenzivní pro nás oba. Sténali jsme snad na celej vesmír. Zrychlil jsem jak jen to šlo. On s výkřikem mého jména vyvrcholil a potřísnil postel. Já se udělal chviličku po něm a zaplnil jeho nitro teplým spermatem.

Oba jsme se svalili na postel a těžce oddechovali. Přitulil jsem se k němu a vtiskl mu hluboký polibek. On se na mě překvapeně díval.

"Copak to do tebe vjelo?" Zeptal jsem se ho s údivem v hlase. On se zavrtěl a zavrtěl obličej do mojí hrudi. "Odpovíš mi?" Zeptal jsem se a pohladil ho po tmavé kštici.

"Do mě? To spíš do tebe. Ty ses se mnou právě vyspal." zkoušel jsem to obrátit na něj. Tváře mi rudly a já jen čekal, kdy mi zvedne hlavu a pozná co zkouším.

"Tak dělej vyklop to. Neumíš lhát," řekl jsem a zvadl mu hlavu za bradu, aby se mi díval do očí. "Řekni mi pravdu," řekl jsem.

"No ... Ono ... Totiž ... Pravda je, že elektrická energie se vyrábí mnoho způsoby. Jedním z nich jsou jaderné elektrárny, kdy se z reaktoru ve kterém probíhá řetězová reakce uvolňuje teplo. To poté ohřívá vodu, která se mění v páru a ta roztáčí turbínu, která slouží jako pohon na výrobu elektřiny." řekl jsem a usmál se. Tori se na mě otráveně díval

"Co to tady meleš?" Řekl jsem a nadzvedl obočí. "Dělej vyklop to! Nebo se neznám," řekl jsem. "No? Co ti dneska bylo,hmm?" Zeptal jsem se ho naposled. Pak už mi vážně rupnou nervy.

"Mě nic není! Nic říkat nebudu!" vyplázl jsem na něj jazyk. "Dělej si co chceš, ale ze mě to stejnak nedostaneš!" dodal jsem hrdě.

"Fajn jak chceš. Mysli si že je to vtipný, ale já jsem dost naštvaný," řekl jsem a vzal ho do náruče. Přišel jsem k prameni a hodil ho do vody. Hodil jsem po něm naštvaný výraz a odešel zpátky do pokoje. Uklidil jsem prostěradlo a dal tam nové náhradní. Pak jsem se uvelebil a zachumlal a snažil se usnout.

"Tak to si přehnal!" křikl jsem po něm. Vylezl jsem z vody zamířil do pokoje. Musel jsem si utřít jeho sperma co ze mě teď vyteklo. Ze skříně jsem vytáhl jeho oblíbenou košili a oblékl si ji. Poté jsem si zalezl do postele na druhý kraj. "Tori, nezlob se" pronesl jsem po chvíli ticha.

"Budu, nechceš mi to říct," řekl jsem a otočil se na něj i když jsem měl zavřené oči. Byl jsem vážně dost unavený.

"Já to nechci říkat. Jsou věci, které prostě musíš poznat." zamumlal jsem a otočil se k němu.

"Víš co? Už mě to nezajímá," řekl jsem a otočil se k němu zas zády. "Dobrou," řekl jsem a pomalu usínal.

"Miluju tě! Chápeš? Miluju!" zakřičel jsem. Nechtěl jsem mu to nikdy říkat, ale teď ... Musel jsem to tomu idiotovi vysvětlit po lopatě, když mu nestačil sex ...

"Ok, ale to pořád nevysvětluje proč ses dnes choval tak divně," řekl jsem. V duchu jsem zářil. On mě mivuje!

"Já se choval divně? V čem?" nechápal jsem. Tori ke mě ležel stále otočený zády. "Hey!" kopl jsem do něj.

"Ty seš tak rozkošný, když si blbej," hrdelně jsem se zasmál a přitáhl si ho k sobě. "Taky Tě miluju," zašeptal jsem mu do vlasů a propletl si s ním ruce. Pohltila mě jeho vůně.

"Tori, já tě nechápu." zvedl jsem hlavu. "Už to neřeš." políbil mě na čelo. "Hmm, dobře." jemně jsem se usmál. Tori mi vtiskl ještě jeden polibek a obejmul. "Oyasumi, lásko" zamumlal. "Oyasumi" přitulil jsem se k němu a společně jsme usnuli.